Zkušený brankář zlikvidoval několik nebezpečných šancí Slávistů, parádně sbíral centrované míče a ve velkém vápně doslova kraloval. Jednou sice kapituloval, to je však nakonec nemuselo vůbec mrzet.

Pohárový dvojzápas se Slavií byla asi vaše největší fotbalová radost po dobu vašeho působení ve Slovácku, je to tak?
Určitě. Já jsem maximálně spokojený. Před sezonou jsme měli nějaké cíle, které jsme nesplnili a naše pohárová cesta do finále je takovou náplastí na nevydařenou druholigovou sezonu.

Jak vysoko řadíte ve své kariéře postup do finále Českého poháru?
Byl jsem ve finále slovenského poháru s Trnavou. Seděl jsem na lavičce a ve finále jsme prohráli, tuším s Humenným. Když jsem chytal v Budějovicích, tak jsme vypadli v semifinále s Jabloncem. Takže co se týče finále a jestli se ho dožiji a nastoupím, tak je to na prvním místě.

Jak moc bylo pohárové utkání se Slavií náročné? Čekal jste podobný průběh zápasu?
Dalo se čekat, že nás Slávisté budou tlačit. V lize mají mistrovský titul téměř jistý, nervozita z nich spadla a herní kvalita byla také na jejich straně.

I přesto si nějaký drtivý tlak během celého zápasu ale nevypracovala…
Už jsem o tom mluvil dřív. My máme zažitou kvalitní defenzívu a šance se proti nám vytvářejí jen těžko. Je to problém pro každé mužstvo, jestli je to Slavie nebo někdo jiný, to je nám jedno.

Ve druhém poločase se Slávisté tlačili mnohem víc do vápna a také se dostali do vedení. Jak k tomu došlo?
V součtu zápasů prohrávali, proto museli více otevřít hru, bylo to logické. Škoda toho inkasovaného gólu v naší síti. Naši stopeři se nedohodli a Ivana to trefil přesně. Dá se říct, že to byla zbytečná branka.

Věřil jste v tu dobu, že nějaký gól ještě dáte nebo už jste to spíš viděl na penalty?
Během zápasu jsem nad tím vůbec nepřemýšlel. Bral jsem to tak, že jsme dostali gól a stav je vyrovnaný. Čekalo nás ještě asi dvacet minut a já jsem se tím nijak nezatěžoval.

Nastoupil jste s obvázaným kotníkem. Limitovalo vás to nějak při hře?
To je záležitost z minulého kola na Bohemce, ale ten kotník nebyl až tak ‚vylágrovaný‘, že by se s tím nedalo hrát. Při hře mě to skoro vůbec neomezovalo.

Pozorujete, že při pohárových zápasech s ligovými mužstvy rostou výkony mladých hráčů Slovácka?
Jednoznačně! Jestli bych měl někoho vyzdvihnout, tak Jirku Perůtku, který si ve středu zálohy dovolí věci, které před půlrokem absolutně nezvládal. Pokud mám jmenovat ještě další, tak je tu Kubáň, který je zdravě drzý, a hlavně Vašek Ondřejka. To, co si dovolil vůči Vaniakovi při jeho brance, bylo hodně odvážné, ale pro něho veliké plus, že dotáhl takovou situaci do gólového konce. On vlastně udělal tento zápas. Dal gól a při jeho další šanci byl Vaniak dokonce vyloučený.

Budete se na finále nějak speciálně připravovat?
Dobrá otázka, ale spíš pro trenéra nebo vedení. My se nemáme na co šetřit. Hrajeme každý zápas naplno a je nám jedno jestli je to liga nebo pohár.

Byly po zápase v kabině nějaké návštěvy? Gratulovalo vám vedení klubu k postupu?
Ano. Přišli tam společně pan Zemek s panem Valentou. Bylo příjemné, když nám přišli vyslovit poděkování za postup do finále. Myslím si, že je to dobrá reklama, jak pro majitele klubu, tak i pro sponzory.

Padly tam od vedení klubu nějaké zajímavé věty?
Tak to už byste chtěli vědět moc. (smích).

Ve finále proti vám nastoupí Teplice, které přes pražskou Spartu postoupily na penalty. Je to soupeř podle vašeho přání?
Nám je to úplně jedno. Stejně bychom proti žádnému z těchto týmů nebyli favoritem. V poháru už jsme vyřadili několik prvoligových mužstev a nebojíme se ani Teplic.

Co vás čeká teď, těsně po zápase?
Zajdeme někam na večeři a dáme si jedno dvě piva, aby se nám líp usínalo.

Stanislav Dufka