Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Tím si stahuji vlasy, na tréninku a také při zápasech. Dělám to už druhý rok. Ráno, když je prohrábnu, tak jich už pár v ruce zůstane. To víte, už nejsem nejmladší," vysvětluje 36letý forvard po jednom z posledních tréninků před startem ligy.

Cítíte, že je to váš poslední ligový ročník?

Uvidíme, podle smlouvy jo. Záleží na zdraví, ale beru to tak, že to bude poslední rok. Nezáleží to jenom na mně, ale minimálně sezonu bych tu chtěl ještě zůstat.

V jakém stavu, kondici a náladě jdete do nového ročníku ligy?

Nálada dobrá, kondice také. Vždycky záleží na prvním zápase, ten bývá hodně důležitý. Snad bude všechno 
v pohodě.

Bude hodně složité obhájit loňské šesté místo?

Myslím si, že jo. Vždycky je horší něco obhajovat. Na loňské umístění už musíme zapomenout, je to pryč. To je něco, co bylo a nemá cenu se k tomu vracet. Musíme se dívat dopředu. Je před námi nová sezona a čeká nás třicet těžkých zápasů.

Je pro vás plusem, že mančaft až na Jakuba Petra zůstal pohromadě?

Asi jo, mužstvo by mělo být ještě víc sehrané. Nikdo neodešel, známe se, tak snad budeme v jarních výkonech pokračovat i na podzim.

Místo Petra doplnil mužstvo Luboš Kalouda. Jak vnímáte jeho příchod?

Nějakou dobu jsme spolu byli ve Spartě, ale moc ho neznám. Určitě je to pro kluky konkurence, ale tak to má být. Věřím, že zapadne a všechno bude v pohodě.

Vy jste měl během letní přestávky i nabídku z rodného Brna. Řešil jste to nějak?

Něco tam bylo, ale nechci se k tomu vracet.

V úvodu ligy vás čeká Slavia a Bohemka, kluby, které se v uplynulé sezoně zachraňovaly. Co říkáte na vylosování?

Hrajeme dva zápasy doma, chtělo by to šest bodů. Papírově jsou to přijatelní soupeři, ale co je na papíře, to obyčejně neplatí. Bude to těžké.

Uplynulou sezonu jste dal stý ligový gól, ale také nějakou dobu nehrál kvůli zranění. Jak ji hodnotíte?

Dobře. Uhráli jsme pěkné šesté místo, dal jsem stou branku. Jsem hlavně rád, že to zranění, i když jsem kvůli němu nehrál asi deset zápasů, nebylo ještě vážnější. Koleno drží a nemá to žádné následky.

Cítíte po zápasech, že už nejste nejmladší? Býváte víc unavený než dřív?

Všechno daleko víc bolí a regenerace trvá delší dobu. Na soustředění slavil jeden spoluhráč narozeniny. Je ročník 1996, to jsem si uvědomil, že tehdy jsem se díval v televizi na Euro. Mezi kluky je to v pohodě, ten věk vám vůbec nepřijde.

Tykají vám mladí spoluhráči?

Jasně. Jsme jeden mančaft, kdyby vykali, tak by to bylo hodně špatné.

Dáváte si před novým ligovým ročníkem nějaký cíl?

Vůbec ne, už nehoním žádné mety. Jediné, co si přeji, je být zdravý. Pokud budu mít mužstvu co dát, tak to bude jenom dobře. Jsem útočník a můj úkol je jasný – dávat góly. Těmi chci pomoci mančaftu i sobě.