Asi nejlépe situaci klubu pojmenoval bývalý kouč Miroslav Soukup, který byl odvolaný po třetím kole a působil na Slovácku nejdéle ze všech trenérů od převzetí klubu pod křídla nového majitele. „Podřízl jsem si větev tím, že jsme v uplynulém ročníku skončili na sedmém místě. Přišla namlsanost, že jsme sedmí, příště zkusíme třeba páté místo a pak poháry. To se mělo vyhodnotit tak, že my prostě nejsme sedmé mužstvo ligy, jenom jsme sedmí skončili. Co se týče zázemí a kvality kádru, na sedmou příčku nepatříme," řekl bývalý kouč před jarním duelem Slovácka s Českým Budějovicemi.

Herní projev

Slovácko předvádělo během celého letošního ročníku svůj standard. Nevyvedl se vstup do ligy a po třech prohrách se musel poroučet trenér Miroslav Soukup. S novým koučem Svatoplukem Habancem přišlo obrovské oživení. Zápasy proti Boleslavi (3:1) a Slavii (3:0) byly to nejlepší, co mohl fanoušek na podzim, ale i vlastně v celé sezoně na domácím trávníku vidět.

Jaro už bylo z hlediska herního projevu o poznání horší. Paradoxně se zdálo, že mužstvu ublížila vysoká výhra v Teplicích (4:0). Pak na něj přišla největší krize a šňůra pěti zápasů bez bodu. Obrat přišel za pět minut dvanáct. Slovácko zvládlo záchranářský duel proti Českým Budějovicím (2:0) a zřejmě nejdůležitější zápas sezony v Hradci (3:2). Závěr ligy až na prohru s rozjetým Libercem (0:3) zvládlo mužstvo na jedničku. Třešinkou na dortu byla jasná výhra v Brně (3:1), které Slovácko porazilo po téměř jedenácti letech.

Defenziva

Z pohledu počtu inkasovaných gólů (41) je možné ji hodnotit jako průměrnou. Nejvíc branek dostalo Slovácko od pražské Sparty, venku i doma po čtyřech. Naopak jediným mužstvem, které nevstřelilo Slovácku ani gól, byly sestupující České Budějovice.

Jasnou brankářskou jedničkou byl Dušan Melichárek, i když ani on se v průběhu ročníku nevyhnul některým kiksům. Opora obrany stoper Jan Trousil citelně chyběla hlavně v domácím zápase proti Jablonci (0:1). Nejlepším mužem defenzivy byl jednoznačně krajní bek Martin Kuncl. Během celé sezony podával nejstabilnější výkony.

Záložní řada

Mužstvu ve středu pole zoufale chyběl dirigent a tahoun. Ladislav Volešák podával nevyrovnané výkony, svůj herní potenciál naplno ukázal jenom v několika zápasech. Zářil hlavně po příchodu trenéra Habance. Od neproměněné penalty proti Příbrami hledal na hřišti především sám sebe. I přes solidní výkony se dirigentské taktovky nechopil ani Jiří Valenta. Není typ, který dokáže spoluhráče vyhecovat, seřvat a strhnout k lepšímu výkonu. Rozhodně větší potenciál má i Milan Kerbr, ale zdá se, že na hřišti ho zatím neumí prodat.

Ofenziva

Ta byla jednoznačně v režii nejlepšího střelce mužstva, třináctibrankového Libora Doška. Ten v Uherském Hradišti, co se týká nastřílených branek, zažil svoji nejlepší ligovou sezonu. Varováním může být, že další ofenzivní hráči se během celého ročníku odmlčeli. Druhým nejlepším střelcem byl středopolař Ladislav Volešák (5 branek) a třetím dokonce stoper Jan Trousil (4). Rozhodně se více čekalo od Jiřího Skaláka. Útočník, který přišel na hostování z pražské Sparty, se z gólu neradoval ani jednou. Mužstvo nastřílelo 37 branek, jen o jednu méně než ofenzivní Olomouc a o tři více než ambiciózní Boleslav. Po postupu do ligy se Slovácko prezentovalo nejofenzivnějším projevem, poprvé rozvlnilo síť více než třicetkrát.

Slovácko v lize pod majitelem Zdeňkem Zemkem.