Pravidelně nastupuje v základní sestavě a se čtyřmi góly je dokonce nejlepším střelcem Slovácka. Jeho podzimní výkony nezůstaly bez povšimnutí trenéra české jedenadvacítky Jakuba Dovalila a ve středu si Pavelka v rumunské Ploiesti odbyl premiéru v dresu „lvíčat“.

V srpnu jste přišel na Slovácko s cílem vybojovat si místo v základní sestavě. To se vám podařilo a teď jste byl dokonce nominován do reprezentace. Překvapilo vás to?

Po příchodu na Slovácko jsem se soustředil hlavně na ligu. Musím přiznat, že pozvánka do reprezentace byla hodně nečekaná. Možná je to odměna za vydařený podzim. Reprezentace je jakoby nad plán, nedával jsem si za cíl probojovat se do reprezentace. V Rumunsku jsem odehrál druhou půlku, vedli jsme 3:0 a bylo prakticky rozhodnuto. Zápas jsem si užíval.

Máte za sebou nějaké starty za reprezentaci v mládežnických kategoriích?

Ne. Byl to můj úplně první zápas za reprezentaci, v žádných mládežnických výběrech jsem nikdy nehrál. Od trenéra Dovalila jsem předtím ani neměl žádný telefonát nebo kontakt, prostě jsem se dozvěděl, že jedu. Ale nepřišel jsem úplně do neznámého mužstva. Sice tam bylo pár hráčů, které jsem viděl poprvé, ale byli tam i kluci, které jsem znal z dřívějška.

V kádru byl také Martin Hála, obránce olomoucké Sigmy. Probírali jste váš sobotní vzájemný zápas?

Nijak zvlášť, spíš se ptali ostatní kluci. Třeba Michal Frydrych z Ostravy, ten byl hodně zvědavý, jak zápas probíhal. Takže pár slov o sobotě padlo.

Co ho zajímalo nejvíc?

Hlavně gól, který jsme dostali v poslední minutě. Vyptával se, jak míč prošel až do branky.

Za Slovácko máte odehráno dvanáct zápasů. Byl ten proti Olomouci nejméně vydařený?

Asi jo. Myslím, že slabší zápas jsme neodehráli. Jak celý tým, tak jednotlivci. Když se dívám na utkání zpětně, tak bylo z naší strany v letošní sezoně asi nejhorší.

Diváci byli po zápase proti Olomouci hodně naštvaní. Divíte se jim?

Nedivím. Po zimní pauze byli na ligu natěšení. První domácí zápas a my jsme neukázali vůbec nic. Ani mě moc nepřekvapilo, že na nás po zápase pískali.

Zažil jste ve své kariéře podobné utkání, před kterým se spekulovalo, že pomůžete soupeři?

Ještě jsem se s tím nesetkal, že by se spekulovalo o nějakém pouštění. Osobně jsem se tyto fámy dozvěděl až po zápase. Já k tomu můžu říct jedno: Je to celé úplný nesmysl.

Z deseti domácích zápasů jste šestkrát prohráli. To je až příliš porážek před vlastními fanoušky…

Vypadá to sice hrozivě, ale na podzim jsme doma většinou hráli s mužstvy z čela tabulky. Měli jsme Plzeň, Spartu, Liberec a podobné kluby. Asi bychom měli doma bodovat i proti takovým mančaftům, ale ten los byl prostě takový. Dopadlo to, jak to dopadlo.

Celý týden před zápasem na Dukle jste se Slováckem netrénoval. Necítíte v tom maličký handicap?

Možná je škoda, že jsem neměl zpětnou vazbu po zápase proti Olomouci. Nebyl jsem u hodnocení a trošku jsem tomu utekl. Snad to nebude tolik vadit.

Včera jste přiletěl z Rumunska. Je pro vás výhoda, že Slovácko hraje dnes v Praze?

Pro mě osobně určitě. Kdybych měl jet tři sta kilometrů na Moravu, asi by se únava z cestování projevila víc. Dvě hodiny v letadle z Rumunska plus nějaké tři hodiny cesty autem do Hradiště, z toho bych byl celý rozlámaný. Myslím, že si daleko víc odpočinu, když zůstanu ve čtvrtek doma v Praze.

Zápas proti Dukle bude bojem o lepší polovinu tabulky. Jak moc znáte soupeře?

Hrají takový hodně specifický kombinační fotbal. Na podzim jsme je doma zvládli, doufám, že uspějeme i teď. Je zajímavé, že na Julisce budu hrát poprvé v životě. Před časem tam hrávalo béčko Sparty, ale v té době jsem byl přeřazený do áčka, takže to bude moje premiéra.

Vaším velkým koníčkem je golf, chodil jste hrávat do Ostrožské Nové Vsi. Jaké pokroky jste udělal?

Na podzim jsem chodil zatím jenom na odpaliště. Osvěd- čení pro hru na hřišti, které se jmenuje zelená karta, jsem si udělal až teď. Už se těším na jaro, až hřiště trošku oschne.

Stanislav Dufka