„Je to hrozné. Říkal jsem klukům, že buď budu trénovat, nebo hrát, ale dělat obojí je špatně. Tři měsíce to nějak vydržím a v zimě se rozhodneme, jak dál,“ uvedl po sobotním zápase v Ostrožské Nové Vsi Václav Činčala.

V minulosti trénoval v Boršicích starší žáky a dorost, muže nyní vede poprvé.

Ex-ligový záložník či útočník většinu utkání 7. kola krajské I. B třídy skupiny C prostál u postranní čáry a ze střídačky usměrňoval své svěřence, kteří ještě před pár týdny byli jeho parťáky. Do hry se bývalý hráč Slovácka či Zlína nasadil za bezbrankového stavu až deset minut před koncem.

„Troufám si i na delší porci, ale jelikož máme v kádru dost mladších hráčů, byla by hloupost, abych jim ve skoro padesáti letech zabíral místo,“ uvědomuje si Činčala.

Hosté z Vlčnova nakonec souboj nováčků nezvládli, v Ostrožské Nové Vsi padli gólem Petratura z 88. minuty 0:1.

„První poločas byl oboustranně neurovnaný, nebylo v něm moc šancí. Oba týmy spíše nakopávaly balony dopředu, obrany ale fungovaly spolehlivě. My jsme se před přestávkou zlepšili. Výkon měl slušné parametry, byly tam i nějaké šance. Ve druhé půli jsme byli o něco lepší, měli i nějaké možnosti ke skórování, ale ke konci jsme inkasovali gól z ojedinělé střely,“ hodnotil vyrovnaný duel.

Vlčnov tak i nadále zůstává v nejnižší krajské soutěži předposlední. „Jsme nováček, kluci říkali, že vyšší soutěž vezmeme a první B třídu zkusíme, alespoň se otrkají. Výsledky až tolik neřešíme,“ tvrdí Činčala.

„Samozřejmě chceme se zachránit, ale případného sestupu se nebojíme. Víme, že to bude těžké. Navíc nikdo neví, co bude za týden. Je to složitá doba,“ připomíná.

Václav Činčala patří mezi významné postavy regionu. V minulosti hrával za Slovácka i Zlín. Na páteční setkání bývalých hráčů Synotu a Slovácka, které se uskutečnilo na Městském fotbalovém stadionu Miroslava Valenty v Uherském Hradišti ale nedorazil.

„Bohužel jsme měli zrovna trénink a po něm jsem měl další povinnosti. Předem jsem se ale omluvil,“ říká ostravský odchovanec.

S kamarády a bývalými spoluhráči by se ale rád viděl. Ví, že je na co vzpomínat. „Top sezona byla, když jsme pod Karlem Jarolímem skončili v lize pátí,“ uvedl.

Jinak do minulosti se moc nevrací. Život prý plyne dál.

„Nechci být sprostý, ale je hrozné vidět, jak člověk stárne a všechno ho bolí. Ale v Uherském Hradišti to bylo krásné období,“ dodává.