Když se řekne Josef Hamšík, tak mezi fotbalovými odborníky - nejenom v našem regionu -musí následovat odpověď Uherský Brod. Tento muž stojí v čele tamního klubu už deset let a ochotně nám odpověděl na několik otázek.


* Jaké jsou cíle v brodském fotbale pro tento rok? Neříkejte, že chcete hrát do pátého místa?

Před každou sezonou vyhlašujeme, že chceme hrát nahoře. Je mně jasné, že Uherský Brod (Hamšík vyslovuje vždycky celé jméno města -pozn. aut.) si vyšší soutěž zaslouží. Když jsem před deseti lety přebíral vedení místního fotbalu, tak to bylo o samých fotbalistech z venku. Tehdy jsme si společně s výborem říkali, že jednoho krásného dne chceme hrát s vlastními odchovanci. A dnes jsme se dočkali, hrajeme jenom s našimi kluky. V mužstvu nemáme jediného cizího hráče a ani nikoho na hostování (důrazně).

* Má tedy tento kádr na postup do vysněné divize?


Kdybychom s vlastními hráči postoupili, tak potřebujeme minimálně tři fotbalisty se zkušenostmi z vyšší soutěže. Nechybí nám morálka, nechybí nám zázemí, máme kvalitní mládež, ale chybí nám hráčské zkušenosti a bez nich to prostě hrát nemůžeme.

* Pokud by se tedy vyskytla v letošním ročníku šance na postup, využili byste ji?

Znovu opakuji, že Uherský Brod jako město si vyšší soutěž zaslouží. To je potřeba podtrhnout. Pokud se podaří vyhrát krajský přebor, neřekneme hráčům, kteří to vykopali, jako třeba v Boršicích - nemáme na to ekonomicky, nevíme, jak to zvládneme. My do toho určitě půjdeme. Naším posláním je ale vychovávat a posunout fotbal směrem nahoru.

* Do nové sezony jdete s novým mladým trenérem Zdeňkem Šebestou. Mezi kandidáty za odstupujícího Karla Kopečka byli i František Ondrůšek a velezkušený Miroslav Polášek. Proč jste vybrali právě Šebestu?

Rozdíl v těch lidech je v tom, že někdo tady žije a pracuje intenzivně od mládeže. A z toho jsme vycházeli. Ještě musím říct, že trenér Kopeček odešel na vlastní žádost a nikdo ho nevyhodil. Šebesta u nás pracuje už několik let. Trénoval dorost, s jeho prací jsme byli maximálně spokojení. Nešli jsme proto cestou blízkého Poláška nebo trochu vzdálenějšího Ondrůška. Šanci dostal člověk znalý poměrů v našem klubu.

* Nebylo to o tom, že Šebesta by se mohl jevit jako nejlevnější trenér?

Vůbec! To nebyla otázka peněz. To musím zcela jednoznačně vyvrátit.

* V posledních letech jste se přestěhovali ze stadionu U Olšavy a hrajete na umělé trávě Na Lapači. Proč?

Na Lapači hrajeme proto, že u Olšavy jsme udělali nový trávník a v okamžiku,kdy měli Orli (stadion je v majetku Orla - pozn. aut.) zrekonstruovat kabiny, tak to ztroskotalo na financích. Dneska už je situace zase jiná. Orli začali budovat kabiny a na jaře bychom chtěli, aby přípravky a žáci už hráli dole u Olšavy.

* Mezi fotbalovým klubem a spolkem Orel nebyly vztahy úplně ideální, jaká je situace dnes?

Stadion byl vrácený v restituci Orlům. Oni teď nastartovali takovou éru budování a sami chtějí, abychom tam hráli. Pokud to řeknu jednoduše -vše špatné je zapomenuto. Dneska má Orel vůli s námi spolupracovat a my se tomu logicky nebráníme.

* První mužstvo tam hrávat nebude?

Kvůli normám ČMFS je potřeba rozšířit hřiště, dobudovat oplocení a jsou tam ještě i další stavební úpravy. My máme devět mužstev a ty nemůžou hrát na jedné trávě, takže hřiště Na Lapači budeme využívat dál. Do budoucna bychom chtěli vybudovat ještě nejméně další dvě travnaté plochy. Služeb fotbalového stadionu U Olšavy se ale nezříkáme a nevylučuji, že tam v budoucnu bude hrát i naše první mužstvo.

* Vidíte už někde nové plochy pro další hřiště v Brodě?

Prostory jsme vyhledali tady za Základní školou 3 Na Výsluní. To centrum, které je dnes vybudované Na Lapači, to znamená umělá tráva s osvětlením, regenerace, ubytování, k tomu by v budoucnu měly patřit i ty zmiňované travnaté plochy. Všechno by to mělo být v okruhu zhruba do sto padesáti metrů.

* Máte devět mužstev. Je těžké najít finance na chod klubu?

Naším hlavním partnerem je město Uherský Brod. Máme vyrovnaný rozpočet, ale jsme rádi a vážíme si každého, i toho nejmenšího sponzora.

* Zbrojovka Uherský Brod začala v poslední době sponzorovat druholigové Slovácko. Nemrzí vás, že si nenašla cestu i k vám?

Zbrojovka byla za ředitele Dudy generálním sponzorem fotbalu v Uherském Brodě. Já jsem hlavně rád, že vstoupila vůbec po delší době do kopané a pomáhá Slovácku, kde cítí, že se asi víc zviditelní. My žijeme v očekávání.

* Co by se mělo v Brodě zlepšit, aby to vypadalo podle vašich představ?

Potřebujeme menší tréninkovou halu, dobudovat stadion U Olšavy a už vzpomínané další travnaté plochy. Na to, že vlastně nemáme zaměstnance klubu a všechno je to o dobrovolnosti a děláme to po práci, tak se úroveň fotbalu v Uherském Brodě za poslední roky posunula o kousek dál. A není to jenom o soutěži, kterou hrajeme, je to o celém zabezpečení klubu. Musím vyzvednout i dobrou spolupráci s městem, které nám v rámci svých možností vychází vstříc.

* Když v loňské sezoně přijel na Slovácko prvoligový klub, tak nebylo výjimkou, že byl ubytovaný v penzionu u vás a trénoval v sousedním Újezdci (Slavia, Mladá Boleslav). Jak si našli cestu k vám do Brodu?

Už asi dvacet let působím v různých komisích ČMFS. Za tu dobu se člověk dostane do okruhu známých fotbalových osobností, je to také o osobních vztazích s trenéry, které znám. Protože máme solidní zázemí, tak k nám i ligové mančafty rády jezdí. Já jim vždycky říkám: Jsme rádi, že k nám jedete, ale uvědomte si, že potřebujeme, aby Slovácko a Zlín hrály ligu, abyste mohli zase přijet.

* Málokdo ví, že jste i vedoucím mužstva českých mládežnických reprezentací.

Tak to bylo v loňské sezoně, v současné době mám volno a jsem na „svazové“ dovolené.

Josef Hamšík

Narozen 30. 1. 1960, rodák z Krhova. Několikrát během našeho rozhovoru zdůraznil, že to hlavní v Uherském Brodě není on, ale fotbal. Říká o sobě, že je jenom sluha fotbalu. Pracuje v několika funkcích pro ČMFS. S fotbalem byl jako vedoucí naší reprezentace na několika univerziádách (Čína, Jižní Korea, Turecko). S hráčskou kariérou začínal v Bojkovicích, divizní soutěž si zahrál v Porubě. Na konci sedmdesátých let patřil do širšího kádru trenéra Masopusta v tehdejší brněnské zbrojovce. Vojenská léta trávil v divizní Dukle Písek. Po vojně a po několika operacích obou kolen musel předčasně ukončit kariéru.