Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dres hostujícího Dynama na sebe navlékl mladší sedmadvacetiletý Pavel, který se může pyšnit tím, že nastoupil jako vůbec nejmladší hráč k prvoligovému zápasu. V dresu Brna si zahrál pár minut proti Karviné už jako patnáctiletý. Na druhé straně jeho útočným choutkám vystavil hráz o rok starší Radek. Ten přišel do Slovácka letos v létě z Opavy, před časem ale působil rovněž v Budějovicích.

Před utkáním si oba bratři po telefonu sdělovali aktuální dojmy, podle slov jihočeského Pavla to ale nebylo nic neobvyklého. „To utkání byla spíš taková zajímavost pro naše společné známé. My si běžně voláme před a po každém zápase. Dnešní duel spíš prožívaly naše rodiny a příbuzní, pro nás to byl zápas jako každý jiný.“ Podobně to viděl i Radek. „Žádná večeře ani nic podobného v sázce nebylo. Po zápase jsme si pogratulovali. Kdyby vyhrály Budějovice, tak bych mu také pogratuloval. V lize je třicet zápasů a my jsme toto utkání opravdu brali jako každý jiný zápas,“ potvrdil slova svého bratra.

I když oba bratři mají za sebou už několik desítek ligových duelů, pro oba to byl v naší nejvyšší soutěži vůbec první vzájemný souboj. „Většinou jsme hrávali spolu Brně. Ale jednou jsme proti sobě už nastoupili, to však bylo ve druhé lize. Já jsem hostoval v Jihlavě a brácha hrál tehdy za Opavu. Teď to ale bylo poprvé v první lize, kdy jsme hráli proti sobě. Jsme za to oba dva rádi, že nám bylo dopřáno, abychom si zahráli proti sobě,“ nechal se slyšet Pavel Mezlík

Jelikož oba hrají na jiných postech, Radek na stoperovi a Pavel je naopak ofenzivní, na hřišti se několikrát potkali tváří v tvář. Žádné bratrovražedné šarvátky se ale nekonaly. „Do těsného kontaktu jsme se skoro vůbec nedostali, nebyla žádná příležitost k nějakému ostřejšímu zákroku na bráchu. Čekal jsem, že Pavel nastoupí spíš ze strany, ale na hřišti se objevil jako podhrotový útočník. Podařilo se nám ubránit celý jejich útok a jsem za to rád,“ usmíval se po zápase dobře naladěný obránce Slovácka.

Dynamo na Slovácku v letošní sezoně utpělo vůbec první porážku na hřišti soupeře. Útočník Pavel Mezlík po zápase chválil svého bratra a příčinu prohry hledal v málo odvážné hře svého mužstva. „Brácha podal vynikající výkon a já jsem se naopak neprosadil, i proto domácí vyhráli. My jsme byli dneska moc zalezlí a měli jsme v sestavě hodně defenzivních hráčů. Když jsme se snažili vyjíždět dopředu, tak se nám hrozně těžko útočilo. V útoku jsme byli dva, maximálně tři, a to je v dnešním fotbale strašně málo. De facto jsme bránu Slovácka neohrozili. Domácí měli perfektně zformovanou obranu a do ničeho vážnějšího nás nepustili.“

Téměř dva měsíce, tak čekali diváci na další nulu na kontě domácích. Proč tak dlouho? „Těžko říct, ale odpovím jednoduše. V minulých zápasech jsme dělali chyby, které soupeř trestal góly a naopak naše šance zůstaly nevyužité. Dneska to bylo přesně obráceně. Měli jsme tři šance a dali dvě branky. Efektivita výborná, dozadu zodpovědný výkon. Konečně se nám podařila po Teplicích druhá nula,“ zakončil spokojeně obránce Slovácka.

Táta Mezlík věděl, že nemůže prohrát

Do Uherského Hradiště jezdí na první ligu z malé vesničky Vlčatín, která má 147 obyvatel a leží kousek od Velkého Meziříčí. Může se pyšnit dvěma ligovými starty v dresu brněnské Zbrojovky proti Nitře a Košicím. V sobotním duelu mezi Slováckem a Českými Budějovicemi mu bylo absolutně jedno, které mužstvo bude bodovat. Devětačtyřicetiletý Josef Mezlík měl na trávníku své dva syna a jediným jeho přáním bylo, aby utkání odehráli bez zranění.

Kolik aut jelo na zápas bratrů Mezlíkových z Vlčatína?

Obyčejně jezdí šest, ale sestra Radkovy přítelkyně se vdávala, tak jely jenom tři.

Jezdíte na utkání svých synů pravidelně?

To víte, že jezdím. Každou sobotu nebo neděli někam vyrazím, podle toho, kde kluci hrají a kde je dobré spojení. Na Slovácku a v Budějovicích jsem byl na všech domácích zápasech. Slovácko hraje doma v sobotu, Budějovice v neděli, což mi vyhovuje.

Bratrský souboj vyzněl pro slováckého Radka, co jste říkal zápasu?

Já jsem hlavně věděl, že rodina dneska neprohraje a na ten zápas jsem jel celkem v klidu. V první řadě jsem si přál, aby se žádný z kluků nezranil a samotné utkání ať dopadne, tak jak dopadnout má. Když nehrají proti sobě, tak jim hodně fandím, ale v tomto případě jsem se jel dívat hlavně na fotbal.

Jak byste zhodnotil výkony vašich synů?

Já si myslím, že Pavel byl jeden z lepších hráčů Budějovic. Můj názor je, že na vystřídání nebyl, ale to je věc trenéra. Měl pohyb, chtěl balon, napadal obránce a chtěl hrát fotbal. V první půlce měl dvakrát, třikrát vystřelit, ale nevystřelil. Radek hraje stabilně už několik zápasů, je na něj spoleh a dneska to potvrdil.

Radek přišel do Slovácka v létě, neměl jste obavy, že bude vysedávat jenom na lavičce?

Neměl. Věděl jsem, že na to fotbalově má a dokáže se prosadit.

Byl to pro vás nejdůležitější zápas v dosavadní kariéře vašich synů?

Určitě. Oni proti sobě ligu nikdy nehráli a že dneska nastoupili oba, tak z toho mám radost. Proto jsme je vychovávali.

Říkáte, že jezdíte na Slovácko a do Budějovic, který stadion je vám bližší?

Řekl bych, že na Slovácku jsou jedni z nejlepších fanoušků v celé lize, to se s Budějovicemi nedá srovnávat. Fotbal se hodně odvíjí od atmosféry v hledišti, byl jsem i v Praze, když hrálo Slovácko s Bohemkou a fanoušci Slovácka dokázali i tam udělat parádní atmosféru. Pozdravujte všechny diváky na Slovácku, jsou opravdu perfektní.