„Pro Boršice je krajský přebor strop. Hodně hráčů pracuje na směny. Krajský přebor je pro Boršice krásná soutěž, divize už by byla moc," myslí si hlavní kouč Boršic Pavel Šimeček.

„Je to ale jen můj názor, uvidíme, co řekne vedení klubu po sezoně," pousmál se nedávno šibalsky Šimeček.

V uplynulé sezoně se nováček proměnil v dravce prohánějícího favority nejvyšší krajské soutěže. Boršice totiž promluvily do infarktového závěru o postup a pouze o bod zaostaly za postupujícími Morkovicemi a s 69 brankami se staly druhým nejproduktivnějším týmem. Spolehnout se přitom dlouhodobě můžou na široký palebný arsenál v podobě Konráda, Dufka, Činčaly nebo Kuzmy.

Současné vedení klubu založeného 9. dubna 1933 dlouho pátralo po své historii a ztracených kronikách. „Podařilo se mi sehnat kroniku z počátků založení klubu, kterou založil první jednatel Osvald Cifr. Klubová místnost byla v hostinci pana Peterky," poznamenal manažer klubu Vladimír Varmuža, který na různých pozicích pracuje v klubu dvacet let.

„Pro fungování klubu se hledalo hřiště. Obcí bylo uznáno za naprosto nevyhovující. Bylo zadáno výboru klubu, aby našlo vhodnější podmínky," začetl se Varmuža. „Zápisné členů bylo pět korun a dorostu koruna. Měsíční příspěvek členů byla jedna koruna a dorostu 25 halířů," pousmál se člen nejvyššího vedení.

Kronika končí v lednu 1939 uzavřením hostince Saidlera, který byl Žid a byl odvezen do koncentračního tábora. Od té doby zprávy z činnosti klubu nemáme a pokračujeme kroniku z padesátých let," poznamenal Varmuža. „Když byl dobrý ročník, postupovali jsme do okresního přeboru, kde se klub udržel dva tři roky a poté sestoupil do III. třídy," popsal s tím, že Boršice působily výhradně v okresních soutěžích až do roku 1997, odkud postoupily ze druhého místa do I. B třídy.

Postupová euforie pokračovala, když v sezoně 1997/98 šokovaly druhým postupem v řadě do I. A třídy opět pod vedením trenéra Hegera. Manažer klubu Vladimír Varmuža za prohranou sázku zaplatil ostříháním dohola. „Ano, vzpomínám si. Sešla se tady dobrá parta ve výboru. O fotbal jsme se chtěli starat. Sehnali se hráči, kteří mohli hrát soutěž," vybavil si Varmuža.

Další čtyři sezony Boršice hrály v druhé nejvyšší krajské soutěži, aby v ročníku 2001/2002 slavily historický postup do tehdy župního přeboru Zlínského kraje. „Zasloužili jsme si to. Výborná parta z předchozích let byla doplněná příchody, z dorostu vyšli šikovní dorostenci, kteří jsou v současnosti našimi oporami," podotkl manažer klubu.

Také nováčkovskou sezonu 2002/2003 zvládli se ctí a 12. místo a zisk 30 bodů byly tehdy při oslavách 70 let boršické kopané historickým úspěchem.

Také následující dvě sezony se hrál v obci s více než dvěma tisíci obyvateli krajský přebor. Ovšem sezona 2004/2005 skončila fiaskem. Zisk osmi bodů při katastrofálním poměru 28:116 a pouhé dvě výhry ze 30 utkání znamenaly sestup. Ještě dnes neradi v Boršicích vzpomínají na potupný domácí výprask od nováčka z Provodova 1:11.

„Mužstvo se rozpadlo a začalo se budovat nové od mládeže, v čemž pokračujeme i dnes. Někteří kluci odešli za zahraničním angažmá do Rakouska. Postavili jsme béčko, které ale nemělo potřebnou kvalitu," uvědomuje si zkušený funkcionář.

V lednu 2005 však trenéra Vítězslava Martináka vystřídal na lavičce bývalý ligový fotbalista Rudé hvězdy Cheb, Tábora a Kyjova Pavel Šimeček. Neodvrátil sice pád, ale zároveň nastartoval spanilou jízdu boršického fotbalu, která trvá dodnes.

„Stabilizoval se kádr a s ním přišli i bratři Dufkové. S tím přišly i stabilnější výkony. Trenér Šimeček je velký odborník, v Kyjevě nedoceněný. Fotbalu rozumí, a proto je u nás tak dlouho. Jeho fotbalová filozofie se nám líbí a jsme s ním spokojení, a proto s ním prodlužujeme smlouvu. Je to takový boršický Ferguson," smekl s úsměvem před koučem Varmuža.

V posledních sedmi letech totiž skončili nejhůře čtvrtí, a to hned v první sezoně I. A třídy. V roce 2007 Boršice soutěž vyhrály, ovšem postup odmítly z důvodu rekonstrukce stadionu. „Nyní už je areál pěkný, jediné, co nám chybí, jsou pořádné šatny," poukázal Varmuža na drobnou nedokonalost.

O rok později se opět třetí příčkou dostaly na pomyslnou bednu a v letech 2009 a 2010 skončily druhé. Také podruhé byly nuceny postup z ekonomických důvodů odmítnout.

O rok později však již spanilou jízdu dotáhly do vítězného konce a následoval historicky druhý postup mezi krajskou elitu, kde nadšený nováček šokoval druhým místem. Ne náhodou se šušká o druhém postupu v řadě, tentokrát však již do divizní společnosti.

Ještě předtím by se ale konala pravá slovácká hostina. Osmdesát let klubu se bude v Boršicích slavit po sezoně 22. a 23. června.

„Chtěli bychom se oslavám dva až tři dny věnovat. Soupeře zatím nemáme, ale rádi bychom pozvali některý z prvoligových týmů Slovácka nebo Olomouce," prozradil Vladimír Varmuža.

Druhý tým krajského přeboru v sezoně 20011/2012. Svěřenci trenéra Pavla Šimečka nasbírali 56 bodů při skóre 69:35 a ztratili pouze bod na vítěze z Morkovic.

SK BORŠICE

Rok založení: 9. dubna 1933

Kapacita stadionu (hřiště): 2000 diváků (vše na stání), rozměr travnatého hřiště 105×68 m

Klubové barvy: žlutá a zelená

Významný sponzor: CGM a. s., obec Boršice

Největší úspěchy: 2. místo v krajském přeboru 2011/12, aktuálně 1. místo v krajském přeboru 2012/13

Pět největších legend klubu: Karel Hikl, Libor Hikl, Jan Kuzma, Martin Dufek, Manfred Konrád

Soutěže: Krajský přebor mužů, Krajská soutěž dorostu, Krajská soutěž ml. a st. žáků, Krajská soutěž přípravek

Trenér: Pavel Šimeček

Vedení klubu (výbor): Vladimír Zapletal – prezident, Petr Gottwald – předseda, Svatopluk Staufčík – místopředseda, Vladimír Varmuža – sportovní manažer, Jaroslav Hastík- sportovní sekretář, Vítězslav Martinák – organizační pracovník

Plány a cíle do budoucna: Pohledným útočným fotbalem i nadále bavit sebe a vděčné diváky z Boršic i okolí.

Jakou soutěž byste chtěli v budoucnu hrát?

Vždy takovou, která bude odpovídat silám a možnostem klubu, což je momentálně krajský přebor.