„Na výhru jsme se ale nadřeli. Bylo to těžší, než jsme čekali," poznamenal Aleš Zlínský, který během své kariéry prošel takřka všemi známými moravskými kluby. Po prvních fotbalových krůčcích v Hluku následovaly Slovácká Slavia Uherské Hradiště, Zlín, Sigma Olomouc, Kyjov, Kunovice, do mateřského klubu se vrátil až po jedenácti letech strávených v nižších soutěžích v Rakousku.
Do derby s Dolním Němčí jste nastoupili posílení. Bylo to záměrně kvůli tomuto soupeři?
Samozřejmě, že při derby je vůle po vítězství ještě větší než jindy. Proto jsme mužstvo poskládali tak, abychom vyhráli. Z kádru A-týmu jsem ale nastoupil jediný já, a to už se ani za plnohodnotného člena áčka nepovažuji. Ještě tam byl Zdena Botek, ten ale už za první tým nehraje a dlouho netrénoval. Chtěli jsme na hřiště přinést zkušenost, což se, myslím, povedlo. Minule se nám podzim nevydařil, měli jsme jen osm bodů, takže jsme to letos nechtěli opakovat. Teď už jich máme sedmnáct a můžeme být v klidu.
Je to tak, že zápasy s Dolním Němčí jsou pro Hlučany už od přípravky nejvíc?
Určitě, je to tak z obou stran. Už nejmenší kluci vnímají, že tato derby jsou největšími zápasy roku. Vždycky jsou to těžká utkání, vyhrát může pokaždé kdykoliv.
