Jedním z talentů, kteří se derou do áčka a mohli by v budoucnu patřit k oporám, je i Petr Galuška. V právě probíhajícím zimním drilu má za sebou osmnáctiletý fotbalista odehrané dva přípravné duely. V tom středečním proti třetiligové Kroměříži nastoupil dokonce s kapitánskou páskou a blýskl se úvodním gólem zápasu.

Je to vaše první příprava s áčkem Slovácka?

Byl jsem už v letní přípravě, ale to bylo spíš náhodou, zranil se jeden krajní záložník, jenom jsem zaskakoval. Je to po třech letech moje první zimní příprava. Jednou jsem měl zraněný kotník a další rok zase koleno.

Jsou tréninky pod trenérem Habancem hodně náročné?

První dva týdny byly docela těžké, trénovala se fyzička. Teď už ale pomalu přecházíme do taktických věcí, víc se pracuje s balonem, to je lepší. Snažím se, abych přípravu absolvoval celou a měl na jaře z čeho těžit.

Ve středu jste nastoupil proti Kroměříži, Slovácko vyhrálo o šest branek, dal jste první gól a ještě nastoupil s kapitánskou páskou. Jak se vám hrálo?

Gól už byl načase, minulý zápas jsem spálil strašné šance, byl jsem za tu branku moc rád. Co se týče té kapitánské pásky, tak o tom rozhodla rada starších. Jelikož jsem mladý hráč, tak jsem dostal pásku. Každý mladý se tím musí projít a neobejde se to bez finančního přínosu do kasy.

Byl jste před zápasem nervózní?

Nervozita je zatím vždycky, jsou to moje první zápasy za áčko.

Během utkání jste vystřídal dva posty, který je vám bližší?

První půlku jsem hrál pravé křídlo, na to jsem zvyklý. Po přestávce jsem nastoupil na hrotu, tam je to pro mě těžší, moc tam nehrávám, jsem z dorostu zvyklý spíš na kraj.

V únoru je v plánu herní soustředění v Turecku, věříte, že budete v kádru?

V Turecku jsem ještě nebyl. Pokud pojedu, tak budu strašně rád, ale všechno záleží na rozhodnutí trenéra, takže uvidíme.

V dorostu jste byl vyhlášený střelec…

Docela to tam padalo, asi pětadvacet branek za sezonu, v osmnáctce už to bylo horší. Přišlo zranění, které mě trošku přibrzdilo.

Jste i v kádru reprezentace U19, jak se vám daří na mezinárodní scéně?

Postoupili jsme v kvalifikaci o postup na Euro do druhé fáze, dostali jsme ale strašně těžkou skupinu (Německo, Irsko, Slovensko). Na Euro postupuje jenom vítěz, budeme dělat pro postup maximum, je to náš velký cíl. Doufám, že to vyjde.

Jaká je vaše pozice v reprezentačním týmu?

Dostával jsem o trenéra hodně příležitostí, za což jsem samozřejmě rád. Člověk ale musí makat dál. Na stejný post je spousta výborných hráčů, je tam velká konkurence.

Můžete se trošku představit po fotbalové stránce?

S fotbalem jsem začínal v Blatnici na Hodonínsku, tam jsem hrál do nějakých osm let. Pak jsem šel hrát do Veselí nad Moravou a odtud šel ve třinácti do Slovácka.

Blatnice je vyhlášená vinařská obec, máte vinohrad?

Máme, máme. Dřív jsem chodil i pomáhat, ale teď už ne. Vždycky se vymluvím na fotbal, ten mě baví víc (smích).

Očima trenéra Svatopluka HabanceJsme ještě pořád v první fázi přípravy. Myslím si, že jeho rychlost a síla se musí využít. Je mu vlastní kraj hřiště. Jen je s ním potřeba pracovat a také pracovat s jeho hlavou, aby u něho náhodou nevznikl pocit, že má v mančaftu místo jisté. Jestli ho vezmu na soustředění do Turecka, ještě nevím, to je daleko.