„Viděli jsme, že skutečně je v našich silách presovat a hrát moderní, náročný fotbal. Především první poločas byl z naší strany velmi povedený,“ pochvaloval si po duelu trenér Jaroslav Šilhavý.
Samozřejmě, nezapomněl ani na kritiku zbytečných a opakovaných chyb. I tak se ale nešlo zbavit pocitu, že porážka „pouze“ o dvě branky je pro českou reprezentaci vlastně malé vítězství.

Vždyť první půle byla tak dobrá… „Brazilci si to chtěli ťukat, ale my byli v soubojích natěsno a agresivně. Hráli jsme v dobrém tempu,“ líčil stoper Marek Suchý.
A střelec jediného českého gólu David Pavelka prohlásil: „Cítili jsme se dobře. Soupeře jsme zaskočili, dařilo se nám.“
Trénink kanárků
Ano, nezvykle chladným tribunám se první polovina představení musela líbit. Češi se prosadili, bojovali a dokázali hvězdy Barcelony, Realu Madrid nebo anglického Liverpoolu zatlačit do kouta.
Ovšem pozor: všiml si někdo, že „Kanárci“ se v úvodní pětačtyřicetiminutovce sotva zpotili? Že většinu kontaktů vypouštěli, že třeba rychlík Philippe Coutinho se víceméně ani nerozběhl? „Jestli nás podcenili, je to jejich problém,“ upozornil Pavelka.

To bezpochyby. Přesto bylo zřejmé, že jakmile svěřenci zkušeného trenéra Titeho přepnuli na vyšší stupeň, Češi nestíhali.
Názorně to doložila koncovka utkání. Brazilci zatlačili, donutili nervózní českou defenzivu k chybám, dvakrát udeřili. Jednoduše, s lehkostí.
Suchý proto uznal: „Právě v těchto momentech prokázali kvalitu. Brankám jsme vůbec nedokázali zabránit.“
Strach z davu
Ovšem vraťme se ještě k vydařené první půli. Šilhavý mluvil o tom, že se jeho celku podařilo na Brazilce „vletět“. Napadáním, aktivitou hluboko na jejich polovině, šancemi. Proč se jeho tým neprezentoval stejně i minulý pátek v Anglii, kde šlo o cenné body do kvalifikace? Sám trenér řekl: „Jde o typově stejného soupeře.“

Chytlavá slova. Stejně jako pokračování o umění Čechů hrát náročný fotbal.
V Londýně vsadil Šilhavý na starý dobrý „zaparkovaný“ autobus. Zřejmě se inspiroval u Chelsea ve slavných dobách portugalského kouče Josého Mourinha a gólmana Petra Čecha.
Ač to samozřejmě nepřizná, chtěl uhrát remízu či aspoň přijatelnou prohru.
Ve Wembley to byl i kvůli této taktice absolutní propadák. Opatrní Češi nestačili, nechali silného soupeře v klidu dojít na nějakých pětadvacet metrů od brány. Angličané jsou tak skvělí, že se poté i přes hustou obranu prosadí. Proto ostatně hrají v Premier League. Češi ne.
Podpora fanoušků
Dá se říct, že v tom Šilhavý udělal chybu. A s Brazílií už ji neopakoval. Tým byl mnohem aktivnější, i když (připomeňme) pomohla také hostující pohodička.
Trenér však musí jít do boje odvážně i v kvalifikaci. Fotbal už neběží směrem k opatrnosti, ale přesně na druhou stranu. Odvaha vítězí, navíc je mnohem atraktivnější. Dokonce i občas negativní čeští fanoušci ji ocení.
Mimochodem, když už jsme u příznivců: Češi měli v Londýně až nadstandardní podporu. Do Wembley za nimi dorazilo zhruba šest a půl tisíce lidí. Všichni celou dobu fandili, skákali, tleskali. A po utkání Šilhavého ovečkám i přes nezdar poděkovali.
Kde ovšem byly jejich hlasivky v úterý večer v Edenu, to ví asi jen Bůh.
Pár skupinek se snažilo, například desetiletí a o rok starší fotbalisté Hradce Králové přijeli domů s chrapotem. Jinak v Edenu vládlo (skoro) ticho. „Bylo to komorní,“ litoval střelec české branky David Pavelka. „Diváci se spíš přišli podívat na Brazilce,“ uznal.
Bylo to tak. Ale i to se může změnit. Stačí odvaha, s níž reprezentace vystupovala na podzim.
