„Milda to téma pořád nadhazuje a počítá zápasy, ale osobně to nijak neřeším,“ říká klidným hlasem rodák z Lubné u Kroměříže, který míří do elitního Klubu legend FORTUNA: LIGY. Tam jsou zařazeni hráči a trenéři, kteří odehráli nebo odtrénovali v české nejvyšší fotbalové soutěži 300 a více zápasů.

V sobotu nastoupíte jako jeden z nejmladších členů Klubu legend ke svému třístému ligovému zápasu. Jak vám to zní? Co to pro vás znamená?
Nevím, jestli jsem úplně nejmladší. Nijak takové věci nesleduji, ale je to pro mě pocta, že jsem mohl odehrát za Slovácko tolik zápasů. Jsem rád, že jsem v Hradišti mohl nakouknout do ligy a být tady tak dlouho. Asi je to výsledek mojí práce a toho, že je se mnou ve Slovácku spokojenost.

Když se podíváme na váš věk, tak klidně můžete ještě atakovat rekordmana Milana Petrželu. Co nato říkáte?
Těžko říct, nevím. Milda (Petržela) mi to pořád předhazuje a počítá. Nedokážu říct, to je všechno hrozně daleko. Musí se sejít víc věcí, hlavně musí držet zdraví. Momentálně se tak daleko nedívám.

Přesto, může mít Milan Petržela největší obavu o svůj rekord od vás. Souhlasíte?
Pořád mi to téma nadhazuje, ale momentálně to nijak neřeším.

Aktivní hráči Slovácka v Klubu legend:
Milan Petržela – 493 zápasů,
Petr Reinberk – 312 zápasů
Vlastimil Daníček – 303 zápasů

Který zápas vám nejvíc utkvěl v paměti? Na který nikdy nezapomenete?
Vítězné finále poháru proti Spartě. Byl to sice pohár, ale byl nejlepší, to je bez debat.

Pamatujete v dresu Slovácka na ten první ligový?
Vím, že to bylo proti Baníku, mám proti němu vstřelený snad i první ligový gól. Samotný zápas, nebo nějaký průběh si vůbec nevybavuji.

V květnu to bylo deset let, co jste odehrál za Slovácko první ligový zápas. Tehdy se hrálo většinou o záchranu. Zlom přišel s trenérem Martinem Svědíkem. Co všechno se změnilo?
Trenér Svědík nám dal disciplínu do obranné fáze, nedostávali jsme tolik branek. Naučil nás hrávat jeho systémem – to byl asi náš největší zlom.

Nový trenér fotbalistů Zlína Bronislav Červenka.
Syn trenéra Červenky odchod z Kroměříže oplakal. Zlín chce naučit vyhrávat

Na tiskovkách toho moc nenapovídáte. V kabině patříte mezi nejzkušenější hráče. Berete si tam slovo?
Ne, ne. Teď už se občas i vyjádřím, Když jsem tady začínal, tak jsem neřekl ani slovo. Při prvním zápisném jsem dostal od spoluhráčů knížku Jak správně komunikovat.

Jak se liší tréma a nervozita před zápasy s přibývajícím věkem?
Tréma je před každým zápasem, ale už to není tak, jako dřív. V sedmnácti jsem se klepal strachem a byl vystresovaný z toho, že něco pokazím. Teď už všechno beru s větším nadhledem

Do ligového fotbalu jste přestoupil z Kroměříže. Měl jste nabídky z Olomouce a ze Slovácka. Proč jste si vybral Slovácko?
S manažerem panem Nehodou jsme to nějak rozebírali, jestli Olomouc nebo Slovácko. Nakonec jsme se rozhodli pro Slovácko. Do Hradiště jsem to měl z domu blíž a také jsem tu viděl větší šanci nakouknout do ligy. To rozhodlo.

Do školy jste chodil v Kroměříži?
Začal jsem jezdit do Bystřice pod Hostýnem. Učil jsem se truhlářem, ale bylo to náročnější na dojíždění. Nestíhal jsem v Kroměříži tréninky, tak jsem to přehodnotil a šel jsem do Kroměříže, vyučil jsem se pekařem.

Pokud byste se neživil fotbalem, tak by z vás byl pekař?
Asi by to tak dopadlo. Jsem vyučený, mám nato papír.

Pečete také klukům do kabiny?
To jsem pekl snad jenom jednou, byly to nějaké buchty. Milan Petržela mě pořád uhání, abych něco do kabiny napekl.

Trenér fotbalistů Slovácka Martin Svědík.
Svědík: Zápas jsme zvládli dobře takticky, rozhodla individuální chyba

Fandil jste jako kluk tehdejšímu ligovému Synotu? Sledoval jste ho?
Abych řekl pravdu, tak jsem ani ligu nijak nesledoval. Když jsem byl malý, tak jsem vůbec nepřemýšlel, že bych měl hrát někde nějakou ligu a vydělávat si peníze fotbalem. Hráli jsme pro zábavu, nikdy jsem neměl takové myšlenky, že bych si měl fotbalem vydělávat. Postupem času to nějak přišlo samo.

Vy jste v Kroměříži přeskočil několik kategorií a ze základní školy jste šel hrát rovnou za muže. Jaké to bylo?
Bylo to zajímavé. Náš třídní učitel David Klimek hrál v tu dobu za kroměřížské áčko, potkával jsem se s ním ve škole a také v šatně mužstva. Myslím si, že to byly zkušenosti, které mě pomohly i ve Slovácku. Bylo to z žáků přímo za muže. Za dorost jsem chodil hrávat spíš výjimečně.

Jak vás tehdy brali dospělí chlapi?
Myslím, že to bylo docela v pohodě. Nikdo se nijak nepovyšoval, občas si dělali srandu, že jsme tam třídní učitel a žák, ale bylo to v pohodě.

Také vás v té době chtělo italské Bari. Proč to nakonec nedopadlo?
Nejspíš jsem se toho přestupu, do jiné země, ještě tak daleko, zalekl. Nebyl jsem nato úplně stavěný, nechtěl jsem tak brzy odejít. Už se k tomu tématu nijak nevracím. Beru to tak, že jsem ve Slovácku – už to neřeším.

Teď už byste si podobný přestup dokázal představit?
Jo. Možná bychom s manželkou něco vyzkoušeli, ale necháváme to tak, jak to přijde. Když bych měl někam přestoupit, tak bych se díval hlavně nato, jestli má zájem trenér, klub. Nechci přestupovat jenom kvůli tomu, že mně končí smlouva. Nechci někde sedět na lavce a trápit se. S dětma už by to bylo maličko složitější, ale zvládlo to víc lidí. Když něco přijde, tak to přijde.

Fotbalisté Zlína ve 12. kole FORTUNA:LIGY prohráli s Mladou Boleslaví 5:9.
Vtipné ohlasy na divočinu ve Zlíně: Jílek v šoku, power-play či dřepující diváci

Může být ve hře i česká liga. Lákají vás týmy jako Sparta, Slavia nebo Plzeň?
Určitě bych to zkusil. Druhá věc je ta, že ten zájem z těchto klubů moc není.

Ve Slovácku patříte k oporám týmu. Trenér Svědík tvrdí, že si bez vás neumí sestavu představit. Nemrzí vás, že nehrajete ve slavnějším klubu?
Mrzí, nemrzí. Je otázka, pokud bych někde přestoupil, jak by to tam vypadalo. Momentálně jsem rád, že hrávám ve Slovácku a jsem zdravý. Nechci tlačit na pilu, že musím někam přestoupit. Když něco přijde, tak to promyslíme. První názor, který mě bude zajímat, bude od manželky a od dětí.

Může se stát, že celou kariéru prožijete v Uherském Hradišti?
Zatím to tak vypadá (směje se).

A překonáte v dresu Slovácka rekord v počtu zápasů, který drží Milan Petržela?
Předně budu rád, když těch startů bude co nejvíc. Taky je důležité být zdravý. Fakt si žádné mety nedávám.

Trenéři Marka Havlíka ve Slovácku:

Svatopluk Habanec. Byl to ten kouč, který mně dal v lize šanci – toho si vážím dodneška. Byl v pohodě, dával nám volnost v ofenzívě. Na druhou stranu se neřešila obrana tak, jako dnes.

Stanislav Levý. Po něm přišel trenér Levý, který nás hned zdupal, že máme špatnou kondičku. Okamžitě jsme šli běhat. Byl pohodář, byla s ním sranda, ale taky na nás uměl i pořádně seřvat.

Michal Kordula. Do Slovácka jsem přišel, když Kordič už pomalu končil. Byl trošku jiný jako předchozí dva trenéři. Učil se trenéřinu, moc nám pod ním zápasy nevycházely, ale liga se zachránila. Chtěl až moc hrát fotbal. Chtěl abychom hráli na držení míče, ale něco tomu scházelo.

Petr Vlachovský. To byl spíš záskok. Byl asistentem Michala Korduly, hrálo se podobným stylem jako za Kordiče. Odehráli jsme pod ním jen pár zápasů.

Martin Svědík. Nejen pro mě, ale pro celé Slovácko je to trenér, který nastartoval nejlepší sezonu v historii klubu. Důležité je i to, že hrajeme v tabulce nahoře.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...