Z ligy do kraje. V Kuřimi netvořím Real Madrid, zajdeme i na pivo, říká Habanec

Proč jste přijal nabídku Kuřimi?
Byl jsem se podívat na zázemí a líbilo se mi, v jakém stavu tam je. Má strašně moc sportovišť u sebe a dvě travnatá hřiště, což je pro fotbal nejdůležitější. Z města jsem nasál, že tam i nadále budou proudit investice do vylepšení podmínek nejen pro fotbal, ale sport jako takový.

Svatopluk Habanec
narozen: 22. září 1969 v Brně
současný klub: FC Kuřim
bývalé kluby: Teplice, Ústí nad Labem, Slovácko, Zbrojovka Brno, Třinec
trenérské statistiky v nejvyšší české soutěži:
počet sezon: 7
počet klubů: 3
počet zápasů: 179

Co je v plánu?
Bude se tam dělat nový stadion s atletickou dráhou, nové fotbalové hřiště a v dohledné době i umělá tráva. Navíc bydlím v Ivanovicích, což je kousek, všechno mi zkrátka dávalo smysl.

V jaké pozici tam fungujete?
Ze začátku se to mělo týkat hlavně A mužstva, aby se pohybovalo v lepších patrech tabulky než doposud. Nakonec ale jsem šéftrenér klubu, kde mám dozor nad všemi kategoriemi. Za poslední dva roky se tady zvedla kapacita mladých hráčů asi z osmdesáti na dvě stě šedesát, a to je porce, o kterou je potřeba se starat.

Jak?
Když to řeknu laicky, je důležité, aby tady nebyli tatínci od prcků, ale kvalifikovaní lidé. Cíl je vychovat hráče nejen pro A mužstvo Kuřimi, ale i třeba pro akademii, Zbrojovku nebo pro kluby z vyšších pater. Ty podmínky v Kuřimi pro to jsou, a to mě nalákalo, abych sem šel.

Jak vypadala cesta ke stříbru? Líšeň zářila v derby, zvládla i detektivku

Přišel jste tedy s dlouhodobou vizí?
Jde mi především o správné nastavení v klubu, co se týče sportovní stránky, a to si klub bude brát za své. To není o Habancovi, ale o Kuřimi. Může se totiž stát, že dostanu nějaké angažmá v profesionálním fotbalu a jsme domluveni, že v takovém případě místo opustím. Sportovní nastavení tady ale bude se mnou i beze mě.

Budete čekat na nějakou nabídku z profesionálních soutěží?
Budu si spíš vybírat, protože momentálně jsem ovlivněný tím, jak často se trenéři mění. Zajímalo by mě, jak se za posledních třicet let zkrátil čas trenérů na lavičkách první nebo druhé ligy. V nejbližších týmech, ať už ve Zbrojovce nebo Zlíně, to vychází plus minus jeden rok na jednoho trenéra. Nevím, jestli do takových rizik chci jít.

Fotbalový trenér má však ve smlouvě s Kuřimí 'klauzuli', že v případě nabídky z profesionální soutěže klub opustí.Zdroj: FC Kuřim

Naposledy ve Zbrojovce a Třinci jste taky strávil jen rok a čtvrt a pak jste skončil. Jak to vnímáte?
Dlouhodobě jsem byl v Teplicích i v Ústí, kde jsem byl pět let. To je můj smysl dělání fotbalu. Pak mě ze stejného důvodu vábilo Slovácko, kde jsem měl taky dlouhodobé smlouvy. Se stejnou vizí jsem šel i do Zbrojovky, kde to bohužel nevyšlo z obou stran. A abych řekl pravdu, Třinec jsem bral spíš jako restart, že nechci být dlouho bez profesionálního fotbalu a půjde o odrazový můstek do ligy.

Jenže to se nakonec nepovedlo…
Takové naše fotbalové praktiky jsou, a proto jsem šel do Kuřimi, kde to mám nejen za kopcem, ale jsem i spokojený, přestože tam jsem teprve měsíc. Co bude s profesionálním fotbalem dál, bych zatím nerozebíral. Když mě majitel nějakého klubu osloví, bude vědět, že to bude buď z dlouhodobého hlediska, a tak bude vypadat i smlouva, nebo se už možná do takových věcí ani pouštět nebudu.

Lukrativní adresa Vyškov. Hlásí se moře hráčů, máme jasná pravidla, míní Trousil

Teď jste tedy v Kuřimi. Půjde pro vás o velký skok, když se jedná o krajský přebor?
Zatím ještě nedokážu posoudit kvalitu soutěže, protože jsme měli jen dvě tři modelová utkání. Pozitiva ale jednoznačně jsou, že hráči ve velkém počtu chodí na trénink a chtějí se zlepšovat. Teď máme předpřípravu, pořádně začneme až v červenci. Samozřejmě se teď v nějakých čtrnácti dnech rozloučíme, kluci mají měsíc dovolenou a po ní půjdou do přípravy.

Co vás zatím nejvíc překvapilo?
Je potřeba vnímat, že kluci jsou normálně pracující lidé, ať už je to řidič, někdo staví bazény, někdo dělá regály nebo jiní jsou ještě studenti. S tím je důležité umět pracovat, protože v profesionálním fotbale omluvenka neexistuje, tedy kromě nemoci nebo zranění. Tady jsou některé dost úsměvné.

Můžete dát příklad?
Třeba: Trenére, mám zkouškové období, nemůžu se dostavit na trénink. Šlápl jsem na hřebík, bolí mě noha. Spadl jsem vedle bazénu do šachtu, píchlo mě v koleni. Nestihnu z Německa ze stáže přijet na trénink. Já takové omluvy neznám, pro mě je to nové, ale zároveň úsměvné. Je to ale realita života v takových soutěží.

Co se týká kvality tréninků, hodně jste slevil ze svých nároků?
Kdyby ne, hráči to poznají a budou si myslet, že tady vytvářím nějaký Real Madrid, což v takových podmínkách nejde. Takže jsem ubral, ale na druhou stranu, proč netrénovat podobně a v nějakých cvičeních jim nastínit, jak se profesionální fotbal praktikuje. S asistentem Láďou Bekerem tak tvoříme to, co mančaft potřebuje. A co jsem zatím nasál, kluci jsou spokojeni.

Zbrojovka zůstane doma, před startem druhé ligy vyzve Olomouc nebo Pardubice

Budete na hráče přísný, nebo jim dovolíte i pivo po zápase?
Vstupoval jsem do toho, aby tady byla parta, a to nejen ze strany A mužstva, ale vedení nebo trenérů, kterých není málo. Takže budu spíš právě podpůrník toho, aby se na pivo chodilo.

Jaký je váš cíl pro novou sezonu?
Určitě se nepoženeme do nesmyslného honění postupu, jak to spousta klubů má v zadání. Chceme hlavně mít dobrý pocit ze zápasů, po nich si sednout a být parta. Sportovní cíl ale samozřejmě musí být, a ten bude se pohybovat kolem pátého místa krajského přeboru. Jestli to bude někdy v budoucnu výš, to už záleží na ekonomické stránce, možnostech a chuti předsedy nebo i města.