Olympiáda v Deníku

Realizační tým Martina Svědíka ale nerozšíří, v Uherském Hradišti povede starší dorost. Devatenáctku, která je v I. Celostátní lize poslední, převzal po Dominiku Pěničkovi.

Cíl je jasný: pozvednout kdysi vyhlášenou mládež a udržet nejvyšší dorosteneckou soutěž.

„Vracím se k něčemu, co je mi vlastní. Mohu se zase posunout, něco se naučit. Pro mě to může být zajímavá zkušenost a inspirace do další trenérské práce,“ říká v rozhovoru pro Deníku trenér West.

Kdo vás s nabídkou oslovil?
Před Vánocemi mi volal Zdeněk Botek (manažer mládeže 1. FC Slovácko – pozn. red.), se kterým se znám ze studia profesionální licence. Byli jsme spolu v Praze. Přijel za mnou do Ostravy a oslovil mně s nabídkou, zda bych nechtěl pomoct staršímu dorostu Slovácka v boji o záchranu. Nakonec jsme se po několika schůzkách dohodli. Byl jsem i v Uherském Hradišti, poznal se s lidmi. Některé jsem znal už z dřívějška. Třeba s trenérem Svědíkem jsme studovali licenci.

Kdo je Roman West?

Dvaačtyřicetiletý kouč žije s rodinou v Kravařích. S fotbalem začal ve Vítkovicích, kde dělal nejprve trenéra a později i sportovního ředitele či asistenta Ivanu Kopeckému. Další dva roky trénoval mládež Baníku Ostrava. Pak se přesunul do Hlučína, kde ale odkoučoval pouhých 13 zápasů, než šel dělat šéftrenéra opavské akademii. Od července 2021 byl trenérem prvního týmu Slezanů. Opavu dovedl ke třetímu místu FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY a baráži o první ligu. Naposledy působil v třetiligovém Třinci.

Od mužů se vracíte zpátky k mládeži. Neberete to jako krok zpět?
Je to po delší době. U mládeže jsem byl nějakých patnáct let. Posledních pět sezon jsem se točil kolem dospělého fotbalu. Ať už to bylo ve Vítkovicích, Opavě, Hlučíně nebo naposledy Třince. Předtím jsem ale trénoval dlouhé roky v Baníku Ostrava, s devatenáctkou mám zkušenosti i z Karviné. Nevidím to jako problém. Je to pro mě nová trenérská příležitost, cenná zkušenost. Já jsem od mládeže vzešel. Vracím se k něčemu, co je mi vlastní. Mohu se zase posunout, něco se naučit. Jsem třeba i rád, že se mohu podívat na trénink áčka. Je inspirativní sledovat při práci trenéra Svědíka, který má ve Slovácku obrovské úspěchy. Pro mě to může být zajímavá zkušenost a inspirace do další trenérské práce.

Pro vás je to první angažmá mimo rodný kraj, že?
Je to pravda. V tomto ohledu je to pro mě hodně nové. Až doteď jsem trénoval na severu Moravy, byl jsem doma a dojížděl. Teď poprvé jsem musel opustit rodinu, děti a jsem v Uherském Hradišti na celý týden. Vždycky v pondělí přijedu a v sobotu po zápase pojedu domů. Musím si zvyknout na život na hotelu. Ale i v tomto je to pro mě cenná zkušenost, protože trenérská práce toto přináší.

Při pohledu na tabulku je jasné, že vás čeká těžká fuška. Souhlasíte?
Umístění není dobré. Vím, že to bude těžké, ale lehké to není nikde. Tlak na trenéra je všude. A je jedno, zda hrajete nahoře nebo dole. Mám výhodu, že nejdu k týmu v nějakém sedmém nebo osmém kole, rozehrané soutěži, ale před sebou máme celou zimní přípravu. Klub nám vychází maximálně vstříc. Chceme udělat dvě soustředění, kondiční i herní. Máme dobře zajištěný tréninkový proces a dva měsíce čas na to, abychom poznali hráče, tým vhodně doplnili a co nejlépe se nachystali na jarní část sezony. V naší situaci budou klíčové výsledky. Chceme soutěž zachránit.

Kdo vám bude pomáhat?
Asistentem bude Miroslav Hlahůlek, se kterým se známe snad dvacet let. Potkávali jsme se jako soupeři. Já trénoval dorost Baníku, on Slovácko. Vždycky to byli velké boje (úsměv). Kondičním trenérem bude Aleš Buzek a Petr Drobisz bude mít na starosti gólmany. Kdysi jsem měl v Ostravě Lukáše Sadílka, který se dostal až do áčka a dneska je ve Spartě. Pamatuji, že Slovácko vždycky patřilo ke špičce, s Baníkem nebo Sigmou hrávalo nahoře.

Čím to je, že je nyní dole?
Hlavním problémem je změna legislativy. Větší kluby přetahují těm menším hráče bez jakékoliv kompenzace. Pokud máte v týmu tři, nebo čtyři špičkové kluky, na kterých výkon celého mužstva stojí a padá, strhnou ostatní k dobrému výkonu, a najednou vám je někdo vezme, tak se potom může stát, že kvalita týmu jde dolů. Ostatní kluci se s tím neumí srovnat, protože ti tahouni jsou pryč. Najednou výsledek 1:0 nebo 2:1 může být obrácený pro soupeře.

Kdy poprvé uvidíte kluky?
První seznámení s hráči jsme měli ve čtvrtek. Byla krátká ukázka na videu. Představili jsme klukům, jak chceme hrát a trénovat a pak jsme šli do akce. Čeká nás takový víkendový miniblok, od pondělí pojedeme naplno.

Vraťme se ještě k minulému angažmá. Už vás konec v Třinci přebolel?
Hodně mě to mrzelo, protože v Třinci byly výborné tréninkové podmínky. Měli jsme to tam rádi. Chtěl jsem klubu pomoct vrátit do zpátky do druhé ligy. Nakonec to nedopadlo. Když se na to ale podívám s odstupem času, tak jsme v průměru získali dva body na zápas, což by dneska stačilo na druhé místo. Třinec je ale desátý s tím, že po našem odchodu získal v průměru bod na zápas, což je úplná katastrofa. Za mě je to škoda. Musím se z toho poučit a pracovat dál.