„Bylo to náročné, protože nám měl nasimulovat zápas a situace v něm, takže žádné flákání,“ prozradil záložník Slovácka Lukáš Sadílek. I když si borci z Uherského Hradiště pořádně mákli, ligový duel to v žádném případě nebyl. Slovácko by radši hrálo, podmínky fotbalu na severu Čech ovšem vůbec nepřály.
Na rozbitém hřišti v Jablonci se hrát nedalo, terén byl nezpůsobilý, silně podmáčený.
„Museli jsme to přijmout, s tím se nedalo nic dělat. Jenom jsme se to mohli dozvědět o den dřív, abychom tam nemuseli cestovat,“ míní momentálně nejlepší nahrávač ligy.
Hosté se o odložení utkání dozvěděli asi dvě hodiny před úvodním výkopem.
Zrovna přijížděli na Střelnici, když padl verdikt.
„Přímo na hřišti jsme nebyli. Od nás tam stejně jako před každým jiným zápasem jeli čtyři lidi, kteří nás informovali a hlásili, ať jedeme rovnou domů,“ popisuje čtyřiadvacetiletý záložník. „Takže jsme si udělali takový výlet do Liberce a zpět,“ přidává s trpkým úsměvem.
Cesta zpátky ale utekla poměrně rychle. Hráči v televizi sledovali utkání soupeřů. Neunikla jim výhra Pardubic v Teplicích ani první půle Příbrami se Slavií. „Takže pohoda,“ usmál se Sadílek.
Anglický týden mu nevadí
Poctivý středopolař patří ke klidným hráčům, emoce tolik najevo nedává.
Přesto i odchovance Slovácka štvalo, že musel se zbytkem týmu s denním předstihem absolvovat cestu přes celou republiku, aby se dozvěděl, že se hrát nebude. „Takové věci by se měli řešit dopředu. Je to nepříjemnost pro celý tým,“ říká.
Na druhé straně dobře ví, že s podobnými záležitostmi žádný hráč nic nezmůže.
Takto jsou svazem nastavená pravidla. Změnit je mohou jenom kompetentní lidé. „Vím, že s tím nic nezmůžeme. Na tohle jsme malí páni. Musíme to brát, jako fakt,“ ví dobře.
Odložené nedělní utkání přinese Slovácku jenom komplikace. Nejenže na severu Čech strávili zbytečně víkend, ale pod Ještěd se brzy vydají ještě jednou. Dohrávka navíc bude vložená doprostřed týdne, takže program bude zbytečně nahuštěný. „Zas tak velká komplikace to ale není,“ myslí si Sadílek.
„Někdy je ten anglicky týden lepší, třeba nám to i vyhovuje. Kondičně jsme na tom dobře a alespoň se v tom týdnu méně trénuje,“ nachází pozitiva.
Ligové borce více než náročný program v lednu a v únoru sužují těžké terény a mrazivé počasí.
I když s tím musí profesionální fotbalisté počítat, někdy není jednoduché to všechno vstřebat. „Holt doba je taková. My jsme vůbec rádi, že můžeme hrát. Jenom to někdy není pro oko diváka taková podívaná,“ uvědomuje si „Sáďa“. „Ale mnozí svoje povolání vykonávat nemohou vůbec, což je smutné, takže si v tomhle rozhodne asi není na co stěžovat. Jsme rádi, že hrajeme za jakýchkoliv podmínek,“ přidává.
Stejně je na tom mladší bratr Michal. Opora reprezentační jednadvacítky táhne Liberec. V sobotu ale inkasovala tvrdý úder od plzeňského stopera Kaši.
Měl starost o bratra Michala
Obránce Viktorie byl za drsný zákrok vyloučen, odchovanec Ostrožské Nové Vsi putoval do nemocnice na šití. Lukáši Sadílkovi u televize docela zatrnulo. „Zápas jsme sledovali a hned po zákroku jsem mu psal. Naštěstí to dopadlo dobře a má jen tři stehy a jinak nic,“ oddechl si starší sourozenec. „Po zápase měl dobrou náladu. Vyhráli, takže všechno, jak má být,“ culí se.
Bratři si sice vzájemně fandí, podporují se, ale momentálně proti sobě na dálku bojují také o poháry.
Čtvrté Slovácko má nyní před Libercem tříbodový náskok, oba týmy mají dohrávat ještě jeden duel. „Ten souboj nijak neprožívám. Soustředím se na nás a na to, abychom na konci sezony skončili co nejvýše,“ dodává čtyřiadvacetiletý ofenzivní středopolař.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
