„Je to také o štěstí. Oba gólmani se zranili, dostal jsem šanci, ale mohlo se stát, že bych seděl půl sezony na lavičce. Oba jsou velmi kvalitní, jsem rád, že se od nich můžu každý den učit,“ přiznává těsně po výhře na Spartě devatenáctiletý gólman.

Upřímně, čekal jste, že nastoupíte na pražské Letné?
Tak vědělo se, že vzhledem k průběhu konce sezony bude sestava trochu pozměněná. Doufal jsem, že by mohla přijít řada i na mě.

Slovácko vyhrálo na Spartě teprve podruhé v historii. Jak se rodila výhra? Kam osobně zařadíte zápas?
I přes slabší první poločas, jsme se dokázali druhý poločas zvednout a zápas jsme otočili (Slovácko vyhrálo 2:1). Pro mě, ač ne úplně výkonem, tak jednoznačně prestižností, to byl doposud nejlepší zápas mojí kariéry, na který určitě budu hodně dlouho v dobrém vzpomínat. Jsem moc rád, že jsme to výsledkově zvládli a věřím, že jsme se dobře naladili na poslední dva zápasy letošní sezóny.

Před Spartou jste odchytal tři ligové zápasy a měl jste na kontě tři ligové výhry. Měl jste to v hlavě?
Byla to pro mě výborná zkušenost a zároveň dosavadní vrchol mé kariéry. Jsem rád, že všechny zápasy nám vyšly a zvítězili jsme. Musím říct, že jak trenéři, tak hlavně kluci na hřišti mi pomohli tyto zápasy zvládnout. Chytat za takový tým je radost.

Myslíte, že vám do brány pomohly chyby Filipa Nguyena?
Jak Filda (Filip Nguyen), tak Fryšty (Tomáš Fryšták) jsou oba velmi kvalitní brankáři. Jsem rád, že se od nich můžu každý den učit. Zároveň se nedá říct, že by za všechny góly mohl on. Samozřejmě když dostanu jakoukoli příležitost, budu rád a budu se chtít ukázat v tom nejlepším světle. Budu chtít pomoct týmu ke společnému vítězství.

V posledním kole vás čeká nebezpečný Hradec Králové. Jaká bude ligová derniéra?
Určitě bychom byli rádi, aby přišlo co nejvíce lidí a my tento těžký zápas zvládli. Chceme se s letošním ročníkem rozloučit, co nejlépe.

Trenér fotbalistů Slovácka Martin Svědík na tiskové konferenci před finále MOL Cupu se Spartou.
Svědík o první půli na Spartě: Loutkové divadlo, zrychlená černobílá groteska

Sezonu zakončíte očekávaným finále poháru. Jak velké je to téma v kabině?
Samozřejmě o tom všichni moc dobře víme a máme to v povědomí, ale jelikož máme teď víc zápasů během několika dnů, tak se snažíme soustředit vždy na ten, co nás právě čeká. Pro mě to bude jak obrovská zkušenost, tak obrovský zážitek. Jen doufám, že to všechno dopadne podle našich představ.

Představte se trošku čtenářům. Kde jste začínal s fotbalem?
Kariéru jsem začal ve svých rodných Boskovicích, kde jsem prošel všechny kategorie od přípravky až po muže. Během působení v Boskovicích jsem byl několikrát i součástí týmu Zbrojovky Brno nebo Vyškova. Nakonec jsem po týdenní stáži ve Slovácku přestoupil 10. srpna 2018 právě do Uherského Hradiště.

Pocházíte z fotbalové rodiny?
Ano, jsem z fotbalové rodiny. Všichni chlapi z mojí rodiny hráli nebo stále ještě hrají fotbal.

Kdo je váš největší fanoušek?
Fanoušci jsou všichni z mojí rodiny, všichni mě ve velké míře podporují. Určitě bych zmínil mého strýce, který mi pomohl se do Slovácka dostat, ale na prvním místě bude určitě taťka Václav. Roky hrával fotbal a prakticky mě vede celým fotbalovým životem. Nevynechal snad ani jeden zápas, který jsem v životě odehrál.

Je váš otec také váš největší kritik?
Tak hlavně je fanoušek. Myslím si, že fotbalu hodně rozumí.

Po finále poháru máte dovolenou. Kde plánujete odpočinek?
Dovolenou momentálně neplánuji žádnou. Dodělávám školu, tak se mi do fotbalu teď momentálně trochu „plete“ i maturita. Zároveň jsem dostal možnost se zúčastnit reprezentačního kempu a taková příležitost se určitě neodmítá.