Jak se odchází ze hřiště s pocitem definitivní záchrany v lize?

Spadl nám obrovský kámen ze srdce. Teď, těsně po zápase, je to ještě hodně čerstvé, ale myslím si, že nám to třeba dojde zítra jak se probudíme. Zvládli jsme to, po té šílené sezoně, kterou jsme tady měli. Je to fakt úleva.

Asi i proto, když vidíte, jak výhra Příbrami boj o záchranu ještě zdramatizovala, že?

Asi tak, ale hlavní je, že jsme si záchranu uhráli sami. To těší nejvíc.

Počítal vám někdo možné varianty záchrany? Kdy jste se dozvěděli, že jste zachránění?

Mohli jsme počítat jak chtěli, ale základ byl ten, že jsem museli Opavu porazit. První bylo to vítězství a pak jsme se mohli dívat, jak dopadnou ostatní.

Čekal jste, že Opavu zvládnete takovým způsobem?

Věděli jsme, že doma jsme silní a zápas zvládneme. Osobně jsem to z týmu cítil. Před utkáním byla klasická nervozita, nic jiného.

Parádně vám vyšel nástup, už po pěti minutách jste vedli o dvě branky. Potom jste polevili.

Přišlo tam to, že jsme dali druhý gól, ale nepokračovali jsme dál v našem tlaku. Měli jsme Opavu ještě víc zamáčknout a přidat třetí branku. Vedení o dvě branky je nepříjemný a záludný výsledek, ale ukázali jsme nějakou vnitřní týmu sílu. Nikdo nám nemusel pomáhat, o to je záchrana cennější.

Bylo těžké se zvednout po nepovedeném zápase na Bohemce?

Tam jsme neodehráli dobré utkání, bylo to něco šíleného. Bylo to těžké se zvednout, ale každý hráč si to musel v hlavě nastavit sám. Tento týden jsem strávili stejně času u videa jako na hřišti. Trenéři nás chtěli nachystat do úplných detailů. To jim vyšlo parádně.

Vaše pátá penalta a pátá proměněná. Šel jste na ni stejně jako na tu první?

Asi jo, tam je to fakt jenom já a gólman. Snažím se vypnou a nevnímat okolí, chci se soustředit jen na ten kop a sám na sebe.

Najde se ještě nějaká motivaci do zbývajících zápasů?

Jednoznačně. Pořád nám tam leží nějaké body a peníze za prémie. Ještě si chceme něco vydělat. Ta motivace je obrovská, nechceme si to zazdít nějakými hloupými výsledky.