Odchovanec klubu a také emeritní kapitán vystřídal dvacet minut před koncem Milana Petrželu. „Jsem strašně rád, že jsem mohl znovu naskočit do zápasu. Měl jsem fyzické manko, ale na Karvinou už budu stoprocentně připravený,“ hlásí defenzivní záložník Slovácka.

Právě v Karviné jste v sezoně 2014/2015 hrál. Zůstal tam ještě někdo?
Už snad jenom sportovní ředitel pan Vlk. Strávil jsem tam necelý rok, troufnu si říct, že to tam znám trošku líp jako kluci z kabiny, ale nový stadion jsem nezažil. Na druhou stranu nejsem s Karvinou nijak spjatý, že by to byl pro mě nějaký extra zápas, tak to není. 

Domácí budou po karanténě a dvouzápasové pauze. Může to být pro vás výhoda?
To se asi ukáže až na hřišti. Na tyhle věci se nesoustředíme, ani se o tom v kabině moc nebavíme. Ve výsledku bude záležet na tom, jak k zápasu přistoupíme. Jdeme si svojí cestou.

Delší dobu jste byl zraněný. V derby proti Zlínu jste v poločase střídal. Co se přihodilo?
Už do zápasu proti Zlínu jsem šel s problémy. Začala mě bolet achilovka, tak jsem raději vystřídal. Od té doby jsem se musel asi měsíc léčit.

Bylo to zranění ze hry?
Měl jsem tam zánět, navíc problém se šlachou, nesměl jsem prakticky nic – žádný větší pohyb, žádný trénink, ani kolo. Měsíc jsem byl bez pohybu. Starali se o mě maséři a Rosťa Mikel na stadionu (fyzioterapeut Slovácka). Byl jsem u různých doktorů. Snažil jsem se jít naproti tomu, aby bylo zranění, co nejrychleji vyléčeno. Byl to nějaký mechanicko - chronický problém kvůli botám. Musel jsem vyměnit boty, snad už se to nevrátí.

Mluvíte o tom, že zánět způsobily boty?

U jedné značky bot, mě to tlačilo na šlachu. Taky jsem to nikdy neslyšel, až od doktorů, ale je fakt, že co jsem boty vyměnil, tak už se to neozývá.

Pojďme k zápasu v Olomouci. Prvních sedmdesát minut jste sledoval z lavičky. Jak jste viděl zápas?
Viděl jsem asi tak prvních čtyřicet minut. Potom nás trenér poslal rozcvičovat, to už toho moc nevidíte. V první půlce na nás byla Olomouc fantasticky připravená, napadali nás už od rozehrávky. Jejich útočník se stahoval na Sáďu (Sadílka) nebo na Havlase (Havlíka), což bylo něco nového. S takovým presinkem jsme se zatím nesetkali. Kluci si o poločase s trenérem něco a řekli a druhou půlku už jsme začali líp.

Nebylo ve hře, že byste se šel nejprve rozehrát za béčko?
Taky jsme to řešili, že jsem jel na Sigmu, tak k tomu přispělo i to, že se zranil Mareček. Trenér mě chtěl na lavku. Ptal se, jestli zvládnu poločas a nakonec z toho bylo dvacet minut. Jsem strašně rád, že jsem mohl nastoupit do zápasu, ještě tam bylo fyzické manko, ale věřím, že na Karvinou už budu stoprocentně připravený.

Jste odchovanec klubu, ve Slovácku hrajete s menší přestávkou nějakých jedenáct sezon. Většinou jste hrál o záchranu, aktuálně bojujete v první šestce. Jak se na to díváte?Je to pokrok, náš fotbal šel hodně dopředu. Je to příjemné hrát nahoře. Také z mého pohledu je skvělé, že se po zranění vracíte do série výher. Atmosféra v týmu je výborná, líp se také trénuje. Aktuálně jsme nastavení tak, že jdeme do každého zápasu vyhrát. Nikoho se nebojíme - už minulou sezonu jsme si dokázali, že můžeme hrát se všemi. Teď si to sedlo, klape nám to, sbíráme body.

Můžete to dotáhnout až k titulu? Může být Slovácko takový anglický Leicester?
Je hodně předčasné o tom mluvit. Bavit se o tom po třináctém kole je hrozně brzo, hrozně. Píše se, že Slavia má výsledkovou krizi a přitom je pořád na špičce ligy. Do konce soutěže je strašně daleko.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...