„S Budějovicemi jsme končili ligu jako první, moje dovolená byl docela dlouhá. Týden dva to bude z mojí strany ještě trápení, přiznává čerstvá posila Slovácka.
Proč jste si vybral právě Slovácko?
Bylo to trošku složitější. V Budějovicích jsem řešil smlouvu už někdy od listopadu. Nějak jsme se nedomluvili, řešil jsem i jiné týmy, ale nakonec mi přišlo Slovácko jako ta nejlepší volba.
Polepšil jste si?
Tak to ukáže až čas.
Bylo ve hře i to, že byste šel za trenérem Horejšem do Jablonce?
To ne. Jablonec ve hře nebyl.
Jak hodnotíte první týden pod trenérem Martinem Svědíkem?
Byl dobrý, tréninky byly super. Sice trošičku náročnější, měl jsem dlouhou pauzu, s Budějovicemi jsme končili ligu jako první, ta moje dovolená byl docela dlouhá. Počítám, že než se dostanu do plné zátěže, tak týden dva to bude ještě takové trápení.
Co jste za týden zjistil? Jaký je tým?
Kluci jsou super. Trenér je náročný, za co jsem i rád, bude delší a kvalitnější příprava. Když se podívám směrem k podzimu, tak čekám dobrý půlrok, snad se nám povede.
Přilákalo vás do Uherského Hradiště i to, že mužstvo bude hrát evropské poháry?
Nemělo to zásadní vliv. Když jsem řešil Slovácko, tak se nevědělo, jestli bude hrát poháry.
Proti Trenčínu jste odehrál hodinu. Jak se mám hrálo?
Měli jsme trošku těžký nohy, ale myslím si, že presink, který jsme cvičili v týdnu, docela fungoval. Měl jsem tam i dvě takové pološance.
Nastoupil jste v dresu Václava Jurečky, který byl v uplynulé sezoně nejlepší střelec. Máme v tom hledat nějakou symboliku?
Ne, nic podobného v tom určitě nebylo. Spíš jde o to, že budu mít stejné číslo.
První půlku jste hrál z křídla, ve druhém poločasu jste se posunul víc do středu. Jaký je váš oblíbený post?
Je to tak. První poločas jsem hrál víc zkraje, druhý něco mezi hroťákem a podhroťákem, víc do středu. Je mi to jedno, nemám nic obzvlášť oblíbeného. Nastupoval jsem na všech postech, dařilo se mi tam stejně.
Zatím jste hrál jenom v českých klubech. Je Uherské Hradiště vaše nejvzdálenější angažmá?
Pocházím z Drozdova, to je malá vesnice v okrese Beroun. Je pravda, že do Hradiště je to dálka, je to nějakých 330 kilometrů. Je to moje nejdelší angažmá, je to téměř zahraničí (směje se).
Tak to si budete muset zvykat na slováckou mentalitu. Už jste ochutnal slivovici?
Ještě ne, myslím si, že i k tomu dojde (směje se).
Už jste se stihl přestěhovat?
Ano. Bydlíme tu i snoubenkou a malým sedmitýdenním synkem.
