„Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych nejel,“ hlásil po středečním tréninku pětadvacetiletý rodák z Lubné na Kroměřížsku. Jeho výkon fotbalový svět rozhodně zaujal. O rozhovor se záložníkem Slovácka projevila dokonce zájem jedna z rozhlasových stanic ve Velké Británii.

Zajímalo se o vás skotské rádio. Potěšilo vás to?

No, psalo mi nějaké rádio, vůbec nevím, jak budu komunikovat. Anglicky neumím ani slovo.

Chystáte se učit?

Zatím ne.

Byla to pro vás také šance říct si o zvučnější angažmá?

Jistě. Byla to šance se ukázat. Uvidíme, jak jsem se ukázal, to ať posoudí druzí.

Trenér fotbalistů Slovácka Martin Svědík
Každý region je specifický. Ze Slovácka mám dobrý pocit, říká kouč Svědík

Do nominace si vás vybral trenér Holoubek. Všechno se seběhlo rychle. Stačil jste být vůbec nervózní?

Je to pravda, že to bylo všechno strašně rychlé, ale nervózní jsem byl. Byl to přece jenom první start za reprezentační áčko a nejspíš asi i poslední. Ta nervozita tam byla.

Byl to pro vás asi zvláštní zápas…

Hlavně jsem vůbec nečekal, že bych mohl nastoupit v základní sestavě. Kádr se prakticky sešel den před utkáním - byl to hodně zvláštní zápas. Na druhou stranu to byl nějaký zážitek, který si budeme pamatovat do konce života. Měli jsme jeden trénink, který trval hodinu, ukázali jsme si ty nejdůležitější věci. Nic složitého jsme vymýšlet ani nemohli.

Váhal jste, jestli do Olomouce pojedete?

To vůbec ne. Jen jsem se ptal na opatření proti koronaviru. Že bych nejel, to jsem ani nepřipouštěl.

Jak moc jste znal kádr?

Všichni se potkáváme v lize, takže o sobě víme. Osobně jsem znal Honzu Jurošku, který hrával ve Slovácku a z jednadvacítky Daniela Holzera.

Po slibném úvodu jste nakonec prohráli. Jak byste okomentoval zápas?

Začali jsme dobře, dali první branku, jenže pak Skotové začali hrát trošku víc. My jsme zalezli až moc, byli jsme v hlubokém bloku, ale soupeř se do nějakých extra šancí nedostal. Škoda nepokrytého centru a inkasované branky. Měli jsme udržet vedení, pak by možná druhá půlka vypadala jinak.

Rodák z Curacaa Rigino Cicilia, má za sebou všechny čtyři přípravné zápasy, ve kterých vstřelil čtyři góly.
Cicilia: Smál jsem se, že už mě fanoušci zaregistrovali

Druhou půlku jste hráli ofenzivněji. Byl to pokyn od trenéra?

Skotsko šlo z penalty do vedení, pak to asi ze všech spadlo. Řekli jsme si, že nemáme co ztratit. Všichni jsme vylezli výš, myslím, že se nám docela dařilo. Vysunul mě i trenér, druhá půlka mi přišla, že jsme začali hrát víc.

Z trestného kopu jste mohl dát gól, trefil jste tyč. Co scházelo?

Zeď byla docela vysoká, musel jsem balon kopat na stranu gólmana. Bohužel, tlačil jsem ho až moc k tyči.

Na žádném zápase Slovácka neschází vaše manželka. Podporovala vás také v Olomouci?

Je pravda, že na Slovácku je na žádném zápase. Tady se nedostala, sledovala utkání v televizi. Přijela pro mě hned po zápase, přespali jsme u rodičů v Kroměříži, syn spal u babičky, tak jsme nemuseli cestovat až do Hradiště.

V úterý ráno už jste se hlásil na tréninku Slovácka?

V úterý měli kluci dva tréninky, psal jsem trenérovi, co má dělat já. Napsal mi, že až se vyspím, tak mám přijít na nějaký regenerační trénink. Vstával jsem docela brzy. Musel jsem vést na osm malého do školky, tak jsem přišel i na stadion Slovácka, měl jsem regeneraci, masáž a pak volno.

Petr Rada
Připadám si jako blázen, zuřil trenér Rada. Po zápase na Slovácku mluvil do zdi

Bude pro vás složité se namotivovat na sobotní zápas v Teplicích?

Myslím, že vůbec ne. Máme motivaci na každý zápas a trenér to ani nedovolí, že bych se nějak uspokojoval, když jsem byl jednou s reprezentačním áčkem.

Mimochodem, jak se vám v Teplicích hraje?

Upřímně, ani nevím, jakou tam mám bilanci. Myslím, že jsem tam snad ještě ani nevyhrál, naposledy tam asi byla remíza. Jinak se mi tam nehraje moc dobře. Je to velký stadion a chodí tam málo, je tam taková zvláštní atmosféra.