„Těšil jsem se až na sobě zase budu mít ten bílý dres. Jsem šťastný, že jsem vydržel celý zápas,“ přiznal po nedělním dopoledním třetiligovém duelu osmadvacetiletý obránce.

Podle dohody s hlavním trenérem Svědíkem měl odehrát šedesát či sedmdesát minut. Jelikož se ale cítil dobře, na trávníku vydržel až do konce. „Ze zápasu jsem měl trošku obavu, protože soutěžní zápas jsem hrál naposledy 15. května, ale ve finále to běžecky a dechově nebylo tak špatné. Ještě mi ale schází jistota na míči, to musím zlepšit,“ ví.

Kdy se objeví v nejvyšší soutěži, zatím netuší, ale po reprezentační přestávce by už mohl hrát.

„Uvidíme, jak to bude chtít trenér v dalších zápasech postavit. Kluci teď hrají hodně zápasů, mají toho dost. Cítil jsem se docela dobře, takže do týdne nebo do dvou bych mohl nastoupit,“ míní.

Kadlec s Hofmannem se těší, až si na chvíli odfrnknou. Na stoperu naskakují i Šimko s univerzálem Daníčkem, Břečkovy služby se ale budou v nabitém programu náramně hodit.

Rodák z Prasklic na Kroměřížsku věří, že bude platný a mužstvu pomůže.

O víkendu společně s mladíky ze Slovácka kousal domácí porážku 1:2.

„Rosice přijely bránit. V šesti sedmi lidech stály na vápně a čekaly na naše chyby. Měly tři šance, z nich nám daly dva góly,“ povzdechl si.

Béčko Slovácka neustále dobývalo defenzivu protivníka, přes urostlé protivníky se ale do pořádné šance nedostalo. „Moc jsme toho neměli,“ přiznává.

„Sice jsme tlačili, ale jenom po vápno. Vpředu nám scházela kvalita. Špatné centry, blbý zápas, pro mě zklamání,“ dodal.

Z turecké ligy, ve které před návratem na Moravu nastupoval, je zvyklý na úplně jiný fotbal. „Tam je to náročnější na individuální kvalitu. Často se tam hraje jedna na jedna. Když jsem tam přišel, byl to pro mě docela šok,“ přiznává.

Zatímco v české lize se nejen obránci zajišťují a protivníci zdvojují, v Turecku si musel pomoct sám. „Když šel na mě útočník, musel jsem si dávat pozor,“ říká.

Fotbalisté Slovácka B (bílé dresy) v 6. kole MSFL podlehli na kunovické Bělince Rosicím 1:2.
Podívejte se: Břečka nastoupil po čtyřech měsících, Slovácko B padlo s Rosicemi

I proto se po konci v Kasimpase, kde přišel o místo, se moc rád vrátil zpět do mateřského klubu.

„Komunikace začala hned po tom, co jsem se dozvěděl, že klub o mě nemá zájem. Byl jsem ve spojení s Veličem (Šumulikoski – pozn. red.) a s dalšími lidmi z managementu klubu,“ přiznává.

V tureckém klubu byl postaven mimo tým a dostal svolení hledat si angažmá.

Problém byl, že kontrakt měl až do léta příštího roku a klub jej nechtěl pustit zadarmo. „Řešilo se, jak mě vyvázat ze smlouvy a jak mě odtud dostat. Jsem rád, že se to nakonec povedlo, protože jsem se moc chtěl vrátit do Slovácka,“ říká.

V Uherském Hradišti podepsal smlouvu na tři roky. V kabině jej vítali i kamarádi Daníček se Šimkem, ke kterým má nejblíž. „Od přestupu do Jablonce jsem s nimi a ještě s Milanem Hečou zůstal v téměř každodenním kontaktu,“ prozrazuje.

Důležitým faktorem pro návrat byl ovšem trenér Svědík. „Slovácko jsem sledoval po celou dobu a viděl jeho progres. Podle mě je to především zásluha trenéra a lidí okolo něj. Kluci totiž zůstali víceméně stejní a posunuli se neskutečně daleko,“ chválí parťáky.

Břečka po odchodu ze Slovácka v roce 2018 nedoufal, že by se v Uherském Hradišti mohly někdy hrát evropské poháry a nyní je to realita.

První zápas s Partizanem Bělehrad už mají Kadlec a spol. za sebou, nyní je čekají další duely proti Kolínu nad Rýnem a Nice. „Je to skupina za odměnu. Soupeři jsou sice těžcí, ale zároveň pro fanoušky atraktivní. Za mě to je super,“ prohlásil.

V české lize chce Břečka pomoct udržet Slovácko nahoře a navázat na předcházející práci.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...