„Je to úleva. Minule jsem byl zklamaný, protože jsem měl proti Baníku velkou šanci. V týdnu jsem na zakončení pracoval a tohle je odměna, protože remíza s Baníkem jde hlavně za mnou,“ dobře věděl Lukáš Sadílek a popisoval, jak se ocitl u míče.
„Kdyby Petr Reinberk nevyhrál souboj, tak by to Bohemka odvrátila a já bych se vůbec nedostal k balonu. Ale celá akce se povedla, je dobře, že jsme dostali do vápna centr. V první půlce jsme akce na straně přehrávali, ve druhém jsme tam centry sypali.“
Slovácko se dostalo do vedení už po hodině hry, ale branku Kalabišky rozhodčí pro ofsajd Sadílka neuznal. Svěřenci Martina Svědíka byli v úvodu druhé půlky hodně aktivní
„Po prvním poločase jsme se kritizovali. Chtěli jsme víc sypat centry do jejich vápna. Chtěli jsme dostat obránce pod tlak. Mohli z toho být chyby, třeba prohrané souboje. Do poslední chvíle jsem také nevěděl, jestli jsem byl v ofsajdu. Určitě to bylo hraniční,“ povídá slovácký středopolař.
Střela Jurečky, neuznaná branka Kalabišky nebo třeba nadějný pokus Ljovina a v závěru rána Tomiče. Slovácko si ve Vršovicích na nedostatek šancí stěžovat nemohlo, výhra mohla být i výraznější.
„Velké plus je, že jsme se do šancí dostali. V prvních zápasech na jaře jsme skoro žádné neměli. I s Baníkem už jsme měli víc šancí. Když se vyhraje, tak to tolik nebolí, pokud bychom tady ztratili, tak produktivitu asi řešíme,“ přemítá Lukáš Sadílek a kvituje osamostatnění Slovácka na čtvrté příčce tabulky.
„S Baníkem se přetahujeme, chceme být čtvrtí. Nehrajeme tak, že nám to může být jedno, když už máme horní skupinu vlastně jistou. Pro klub je určitě příjemné, že se hraje na takových místech.“
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
