Proti Bohemce jste hrál v uplynulém týdnu. V neděli vás čeká stejný soupeř. Bude to jiný zápas?

Věřím, že to bude jiný zápas. Ten první hodně ovlivnila červená karta, od desáté minuty jsme hráli v oslabení. Hned na začátku jsme nedali šance a dostali góly z brejků. Bohemku jsme měli možnost dokonale poznat a na zápas se určitě připravíme líp. Ještě se nám uzdraví hráči. Doufám, že zápas zvládneme a postoupíme.

Také fanoušci už čekají po dvou domácích prohrách výhru …

Je to tak. Dvě domácí prohry jsou škoda, ale zaváhali jsme i venku. V Opavě jsme měli strašně moc šancí a zápas jenom zremizovali – to byla další zbytečná ztráta. Přes Bohemians chceme jednoznačně postoupit.

Jste rád, že jste dostali zrovna pražský klub?

To je mně tak nějak jedno. Spíš to může být výhoda v tom, že jsme proti sobě nedávno hráli, soupeře dobře známe a můžeme se lépe připravit.

Bude se hrát pohárovým systémem. Může to změnit taktiku obou týmů?

Určitě může. Bude rozhodovat každý vstřelený a obdržený gól. Myslím, že to nebude žádná zbrklá hra, ale spíš opatrný souboj.

V neděli jste naskočil proti Spartě, proti klubu, který vás vychoval. Jak moc jste si zápasu užíval?

Nervózní jsem nebyl, bylo to pro mě něco nového. Zápas jsem si užil, byl jsem rád, že jsem do něj mohl zasáhnout. Hráče jsem znal téměř všechny, ale nijak výrazně. Ve Spartě jsem působil hlavně v béčku.

Ze Sparty jste přišel v zimní přestávce na hostování nebo už byl v plánu váš přestup?

Nejdřív šlo čtrnáctidenní zkoušku, kterou mi Sparta dovolila ve Slovácku absolvovat. Ještě nebylo vůbec jisté, jak to dopadne. Neměl jsem jistotu, jestli tady vůbec zůstanu. Nakonec mě chtělo Slovácko na přestup, což se ukázalo jako komplikace, protože Sparta mě nechtěla pustit. Ve Spartě byla malá pravděpodobnost, že bych hrával. Volil jsem cestu, kterou mi nabídlo Slovácko a jsem za to moc rád.

Nakonec jste ale přestoupil …

Bylo těžké se dohodnout, byl jsem strašně rád, že to Slovácko nevzdalo. Přestup se uskutečnil až poslední možný den. Bylo to pro mě těžké, do poslední chvíle jsem nevěděl, jestli tu zůstanu.

Smlouvu máte na dva roky?

Na tři roky.

Vyměnit Prahu za Hradiště je velký rozdíl. Jak se vám žije v okresním městě?

Ze začátku to určitě byl velký rozdíl. Nikoho jsem tady neznal. Uherské Hradiště je hodně daleko od Prahy. Teď to vnímám jenom pozitivně. Parta v klubu je výborná, mám tu kamarády, už jsem tady jako doma.

Radil jste se s někým o přestupu? Co na to říkali rodiče?

I když je Hradiště od Prahy daleko, tak to rodiče považovali ten krok za správný krok. Podporovali mě. Slovácko je moje první zkušenost s ligou. Byl jsem jenom v přípravě Sparty a v Českých Budějovicích. Už jsem tady dostal příležitost – to je pro mě to nejdůležitější.

Jste odchovanec pražské Sparty?

Začínal jsem a vlastně celý život žiji v Úvalech u Prahy. Tam jsem hrál rok a pak jsem odešel do Sparty, kde jsem prožil celou kariéru. Hrál jsem tam čtrnáct nebo patnáct let. Ke konci přišlo hostování ve Vlašimi a Budějovicích.

Jaký je váš oblíbený post? Kde se cítíte nejlépe?

Asi střední záložník, jestli šestka nebo něco jiného, to je celkem jedno. V dorostu jsem hrál univerzála. Nastupoval jsem na stoperu, na levé straně obrany, v záloze, takže je to celkem jedno. Spíš jde o to – abych hrál. Za to jsem nejvděčnější.