Kliknutím zvětšíte
Domácí kotel vytáhl choreo s jeho podobiznou. Celý stadion tleskal a skandoval jeho jméno.
Šestatřicetiletý záložník dostal před výkopem dres s počtem odehraných zápasů v plzeňském dresu a dárkový koš. Po utkání, ve kterém Slovácko dvougólovou výhrou šokovalo domácí Plzeň, obíhal kolem stadionu a loučil s fanoušky. „To bylo pro mě nejdojemnější. Neměl jsem zábrany, nemusel jsem se soustředit na zápas,“ líčil emotivně po zápase.
Porazili jste Viktorku o dvě branky. Co ve vás převládá? Radost nebo rozpaky ze ztráty klubu, ve kterém jste dlouho působil?
Mám smíšené pocity. Samozřejmě, jsem rád, že jsme to zvládli. Na druhou stranu mě mrzí, že Viktorka ztratila, takže je to všechno takové pomíchané.
Před zápasem jste tvrdil, že si nedokážete představit, jak se s utkáním vyrovnáte. Od klubu jste dostal dres a dárkový koš. Jak moc bylo pro vás těžké hrát proti klubu, ve kterém jste deset let působil?
Byl to velký tlak a bylo to hlavně hodně dojemné. Před zápasem jsem si říkal, že tomu nesmím podlehnout, ale emoce se udržet nedaly. Bylo to příjemné, na druhou stranu jsem se nemohl ze začátku soustředit na fotbal. Po zápase to bylo krásné. Nečekal jsem, že diváci vydrží až do konce a budou mě vyvolávat. Byl jsem z toho hodně překvapený – moc jim děkuji.
Ve které chvíli bylo pro vás loučení nejdojemnější?
Nejvíc po zápase, když jsem obcházel stadion a loučil se s diváky. Tam jsem dal svoje city najevo. Neměl jsem žádné zábrany, nemusel jsem se soustředit na zápas. To bylo nejdojemnější.
Jak moc to byl pro vás těžký zápas?
Po psychické stránce to byl pro mě určitě nejtěžší zápas. Nebylo to vůbec jednoduché. Na jednu stranu jsem nechtěl ublížit Viktorce, ale na druhou stranu jsem si chtěl odvést nějaké body. Vůbec to nebylo jednoduché - s kluky se znám úplně perfektně. Bylo to prostě hodně složité.
Neměl jste před zápasem nutkání jít do domácí šatny?
Myslel jsem na to. Ze srandy jsem tam vlítnul. Kluci řvali, ať jdu za nimi. Věděl jsem, že už bohužel patřím do hostující šatny.
Bylo těžké se po tom loučení soustředit na zápas?
Nebylo jednoduché se při takovém začátku dostat do rytmu. Kluci mě podrželi, makali. Neříkám, že já jsem se nesnažil, ale nohy byly těžší.
Nahrával jste na druhou a rozhodující branku zápasu. Potěšilo vás to?
Hraji za Slovácko a dělám pro Slovácko maximum toho, co umím. Takže jsem asi rád, že jsem ho takhle vybídnul do šance a on to krásně proměnil.
Byl to nacvičený signál?
Vyplynulo to ze hry, nebylo to nic nacvičeného. Zaja (Tomáš Zajíc) si tam perfektně udělal prostor.
Za Plzeň nenastoupil váš velký kamarád David Limberský. Nemrzelo vás to?
To mě nemrzelo, nehraje se mně proti němu moc dobře. Je to výborný obránce. Jsem asi rád, že nehrál.
Slovácko ve většině zápasů nebývá favorit. Je to pro vás ve hře lepší? Máte na hřišti víc prostoru?
Máme mužstvo stavěné tak, že hrajeme poctivě do defenzívy s tím, že máme rychlé kraje a v útoku Tomáše Zajíce. Hrajeme na brejky. Proti soupeřům, kteří chtějí hrát fotbal, nám to vyhovuje, to jsme potvrdili i na Spartě. Hrajeme na maximum svých možností, s tím, že nemáme, co ztratit. Hrajeme uvolněně a z toho vyplývají naše šance.
Nehrozí, že po překvapivé výhře ztratíte doma proti Příbrami?
Doufám, že jsme vybrali ponaučení už ze zápasu proti Českým Budějovicím. To jsme dostali pořádnou facku, body z Plzně musíme potvrdit i doma.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
