Brankář Vít Nemrava v londýnském klubu nejprve absolvoval dvě stáže a následně tam rok a půl chytal za mládežnické celky „Kladivářů“, do prvního mužstva se ale nikdy nedostal.

I tak ale osmnáct měsíců strávených v klubu z Premier League hodnotí pozitivně. „Vzpomínám na to jenom v dobrém, i když to pro mě byla velká změna. Určitě to byla dobrá část kariéry. Jsem rád, že jsem tam šel a zkusil si to,“ nelituje svého odchodu na Britské ostrovy.

„Poznal jsem jiný život, nové lidi. Naučil se anglicky, nasbíral zkušenosti,“ říká současná jednička Slovácka.

Nemrava odcházel do Anglie jako sedmnáctiletý, bez zkušeností s mužským fotbalem. „Tehdy jsem ještě nebyl v mládežnické reprezentaci. Lidé z klubu si mě spíš všimli na krajských výběrech v Praze,“ míní.

I když v klubu sídlícím ve čtvrti Stratford ve východním Londýně. velkou kariéru neudělal, má na co vzpomínat.

V akademii West Hamu se potkal s kapitánem mužstva Declanem Ricem i dalšími špičkovými fotbalisty. Výsledky Kladivářů sleduje, ale na zápasy se pravidelně nedívá.

Také Nemravu překvapuje, jak Souček s Coufalem rychle zapadli do týmu a stali se z nich opory. „I když Tomáš oba měli předpoklady, aby se prosadili, nečekal jsem, že by hlavně Tomáš mohl být taková hvězda,“ přiznává.

Zatímco čeští reprezentanti v Premier League září, Nemrava se v silné konkurenci výrazněji neprosadil a po vypršení osmnáctiměsíčního hostování se vrátil zpátky na Moravu.

„Stejnou cestu bych klidně zvolil znovu, ale hlavní je, abych pravidelně chytal a neseděl jenom na lavičce. To je základ všeho,“ říká.

Rodák z Dolního Němčí, kde v pěti letech začínal s fotbalem, v přípravce nastupoval i v poli, mezi tři tyče se postavil až později v žácích. Do vyhlášené akademie Slovácka zamířil v šesté třídě, kdy začal chodit na Sportovní školu. V tu dobu začal brát fotbal vážně.

Talentovaného gólmana dlouho vedl trenér Beran, jehož synové nyní působí v pražské Slavii. V dorostu převzal Nemravu a další hráče ročníku 1996 kouč Hlahůlek. Kromě něj na růst perspektivního brankáře dohlížel také trenér gólmanů Juřička.

V mateřském klubu to ale neměl jednoduché ani po návratu do Česka. Ve Slovácku tehdy zářil Milan Heča, takže mladý gólman musel na hostování. Rok strávil v druholigových Vítkovicích, kde ale seděl většinou na lavičce náhradníků. Formu a jistotu nabral až v Uherském Brodě. Angažmá v týmu nováčka třetí ligy mu výrazně prospělo.

Nemrava patřil mezi klíčové muže, v MSFL odchytal téměř všechny zápasy. „To bylo to nejdůležitější,“ ví dobře. „U gólmanů je to trošku jinak než u hráčů v poli, kteří se mohou prostřídat. Potřebují cítit podporu, být v zátěži,“ upozorňuje.

Do mateřského oddílu se vrátil zocelenější, připravenější, rozchytanější. Duely ve třetí lize mu náramně prospěly. Přes Trmala a zkušeného Daňka se do branky ale nedostával, v pozici třetího gólmana trpělivě čekal na šanci.

Zásadní chvíle a další zlom v jeho kariéře přišly až loni v létě po přestupu Trmala do portugalské Vitórie Guimaraes. Trenér Svědík ukázal na něj, a byť vedení klubu přivedlo zkušeného Slováka Bajzu, rodák z Dolního Němčí se najednou stal jedničkou.

I když o tuto pozici musí neustále tvrdě bojovat, má dál Svědíkovu důvěru. Je nedílnou součástí mančaftu, který šlape a dál se rve nejen o třetí příčku, ale i o účast v evropských pohárech.

„Jsem rád, že se nám tak daří a mužstvo šlape. Musíme ale dál zůstat nohama na zemi a do každého dalšího zápasu jít s pokorou a odhodláním zvítězit,“ prohlásil.

Pokud se bude Slovácku dál dařit, může si Nemrava svými výkony vysloužit lepší angažmá. Třeba se do Anglie ještě někdy vrátí.

„Samozřejmě zahraničí mě láká, ale nechci se na to za každou cenu upínat. Chci hlavně podávat dobré výkony. Ve Slovácku se vybudovat ještě lepší pozici, než jakou mám teď,“ dodává.

Tenhle příběh zdaleka ještě nekončí.


Načítám výsledky …

Načítám tabulku …