Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Věřím, že když už mě pustli, tak už je to hotové. Doufám, že to dopadne,“ povídal po prvním přípravném zápase rodák z Mutěnic.

Bylo ve hře ještě něco jiného?
Slovácko bylo jediné přímé a konkrétní. Pak byly ještě další nějaké věci, ale už jsem nechtěl na nic čekat. Zase bych čekal nějakých čtrnáct dní a kdoví, jestli by něco přišlo. Slovácko mi dávalo největší význam. Jsem rád, že jsem tady.

Kdy by se mělo o všem příchodu definitivně rozhodnout?
Myslím, že během pár dnů by mělo být úplně jasno. Těším se do Slovácka. Je to velká výzva i zodpovědnost. Chci, aby se klub probojoval do pohárů. Vím, že když budeme makat, mít trošku štěstí na los, tak můžeme postoupit.

Když jste odcházel, tak bylo Slovácko v jiné pozici. Většinou hrálo o záchranu. Napadlo vás, že budete někdy s klubem bojovat o evropské poháry?
Asi bych kecal, kdybych řekl, že jo. Postupem času to šlo nahoru, pak mě to napadlo. Slovácko mělo výbornou minulou sezonu. Ale jsem tady druhý den, ještě se musím s kluky na hřišti sžít. V kabině je to v pohodě.

V předkole Evropské ligy vám hrozí i Fenerbahce Istanbul. Jaký by to byl soupeř?
Kdybychom se na ně dobře nachystali, mohli bychom je uběhat. Na jednu stranu bych si je možná i přál.

Trenéra Martina Svědíka jste poznal v mládežnické reprezentaci. Jak si ho pamatujete?
Tehdy byl u týmu jako asistent, tam měl trošku jinou roli. Ale vím, jak je náročný, to je jenom dobře. Potřebujeme nějaké věci doladit. Trenér přesně ví, co chce hrát. Je na nás, jestli to budeme plnit.

Je to trenér, který budí respekt?
Určitě ho respektuju. Má za sebou výsledky, je respektovaný od všech.

Porazili jste Zlaté Moravce. Jaký to byl zápas?
Bylo horké počasí. Ztratili jsme docela dost balónů, zbytečně jsme se pak nadřeli. Ve hře bylo ještě dost chyb, máme na čem pracovat.

Cítil jste se tu jako doma?
Byla to taková nostalgie. Myslím, že jsem se vrátil po sedmi letech. Většinu lidí tady znám.

Kdy jste hrál naposled na Širůchu?
Bude to těch sedm let.