S hlavou dole a téměř šeptem hodnotil zpackaný duel proti Teplicím. Sám si vyčítal neproměněnou hlavičku z malého vápna.

„Tam se lámal zápas, moje chyba,“ hlesl zklamaně.

Důležitý zápas jste nezvládli. Kde byste hledal příčiny?
Šlo o moc. Jasně, zápas jsme nezvládli, také proto jsme tam, kde jsme.

Je to jenom o impotenci v útoku?
Jednoznačně. Byla tam stoprocentní šance na snížení. Mohl se zápas zlomit, prostě se stala chyba. Pokud nebudeme dávat góly, tak nebudeme vyhrávat.


Ani vstup do zápasu jste neměli ideální…
Dostali jsme v první minutě gól, s tím se nedá nic dělat. Potom jsme hráli jakž – takž, ale stejně jsme nedali branku, takže jsme zase prohráli.

Téměř celý druhý poločas jste hráli přesilovku, ale žádná vyložená šance nepřišla. Proč?
Sám jsem mohl dát gól hlavou. Bylo to z malého vápna, myslím, že tam se lámal zápas. Moje chyba – bohužel.

Co se dělo po další prohře v kabině?
Ticho, ticho jako vždycky. Někdo se snaží povzbudit, ale víme, že je to špatné. Musíme se z toho dostat jenom sami.

Jak vidíte vaši situaci v tabulce?
Je to velice špatné, my teď musíme jít do každého zápas s tím, že musíme vyhrát. Musíme táhnout za jeden provaz, hrát jako tým a doufat, že nám tam něco spadne. Bude to těžké, ale nesmíme dávat hlavy dole.