Odchovanec olomouckého fotbalu si po zápase proti „své“ Sigmě poklábosil v útrobách Androva stadionu a v klidu odjel k domovu. „Nebylo to nic velkého, prohodil jsem pár vět s lidmi kolem klubu a odešel domů,“ prozradil muž, který má na svém kontě úctyhodných 245 ligových zápasů. V předehrávce čeká zítra na Slovácko liberecký Slovan, ve kterém Navrátil také působil.

Pod Ještědem jste před třemi lety odehrál celý podzim. Bude to pro vás znovu prestižní zápas?

To bylo krátké angažmá. Na druhou stranu každé angažmá vám něco dá, něco jsem si z toho vzal. Nevzpomínám na Liberec ve špatném, prožil jsem tam pěkné fotbalové chvíle. Nahlédl jsem do Evropské ligy. Ten zítřejší zápas nijak extra neprožívám, chci se ukázat v každém zápase. Je jasné, že v klubu, ve kterém člověk hrával, se chce ukázat ještě víc.

Liberec dohrával kolo v pondělí proti Českým Budějovicím (4:2). Sledoval jste to?

Jasně, díval jsem se. Mají šikovné hráče, jsou nepříjemní a dávají hodně balónů do vápna. Musíme si na to dávat bacha, ale my jsem pro ně taky docela nepříjemný soupeř.

Z posledních čtyřech zápasů jste tři remizovali. Po těch remízách ty body moc nepřibývají …

Vždycky říkám, že je lepší prohra a výhra. Na druhou stranu když vidíme zápas, jako byl v Olomouci, je ten bodík dobrý, ale doma to jsou ztráty. To je velký problém. Boleslav i Teplice jsme měli zvládnout – to nás sráží. Sice neprohrajte, ale je to pořád jenom bod.

Berete s odstupem času bod proti Mladé Boleslavi, která je aktuálně ve špičce tabulky?

Ten zrovna nebereme, ten zápas jsme měli jednoznačně vyhrát. Klidně to mohlo být i o tři branky, ale nedávali jsme šance. Byli jsme celý zápas lepším týmem.

Až do pondělí dohrávky dal Liberec stejně málo branek jako Slovácko. Dá se čekat zápas o jenom gólu?

Těžko říct, jsou hodně ofenzivní, moc jim to tam nepadalo. Každý zápas je jiný, uvidíme v ten daný den.

V lize jste dal poslední branku před třinácti měsíci. Už by zápas mohlo být i o tom vašem gólu. Co říkáte?

Už raději nic neříkám, to už není ani možné. V Olomouci jsem měl velkou šanci, stoper mi balon vykopl. Už ani nevím, kdy ten gól dám, snad se ho ještě dočkám. Poslední byl v Karviné, to už je rok zpátky. Je to špatné – co vám budu povídat.

Je podle vás Slovácko proti Liberci favoritem zápasu?

Doma musíme být favoritem skoro se všemi týmy. Jdeme ten zápas vyhrát.

Vraťme se ještě k uplynulému kolu. Z Olomouce jste si odvezli remízu. Berete to jako úspěch?

Těžko říct, z pohledu mančaftu, který hraje půl hodiny o deseti a ještě prohrával je to úspěch. Je to bod z venku, ten se počítá. Domácí byli hodně nepříjemní, byli docela fotbaloví. Na jednu stranu jsme jeli do Olomouce vyhrát, ale když urvete bod těsně před koncem, tak ho musíte brát.

Jste odchovanec Sigmy. Jsou to pro vás speciální zápasy nebo už se to časem otupuje?

Trošku se to otupuje, ale určitě je to pro mě pořád víc než třeba zápasy proti Spartě nebo Slávii. Musím přiznat, že už to napětí není tak velké, nervozita před zápasem není taková.

Kolik proti vám nastoupilo bývalých spoluhráčů?

To vám přesně neřeknu, ale určitě tam byla zhruba půlka týmu. Moc jsem to nevnímal.

Bavil jste se po zápase s nimi?

Hlavně s lidmi kolem klubu, se zaměstnanci. Jsou tam pořád stejní. Prohodili jsme po zápase pár vět a šel jsem domů – nic velkého.

Pozorný divák si jistě všiml, že k zápasům nastupujete jako poslední. Je to nějaká vaše tradice?

Jasně, vždycky jsem nastupoval jako poslední, ale momentálně se střídám s Milanem Petrželou, on chce taky chodit jako poslední. Takže je to tak, že když se neudělá dobrý výsledek, tak ten poslední musí příště uvolnit místo.