Měsíční záskok na ligové scéně si ovšem nestihl pořádně užít. Než se pořádně rozkoukal, předal mužstvo nástupci Martinu Svědíkovi. „Za zkušenost jsem rád, na druhé straně mě to stále mrzí, že to dopadlo právě takto. Nebyl den, kdy bych na to nemyslel,“ přiznává rodák z Moravan u Kyjova, jenž bude na jaře pomáhat kolegovi Tomáši Stýskalovi zachraňovat starší dorost Slovácka.

Jak moc vás ocenění překvapilo?
Nejsem příliš anketový typ a tím, že jsem v anketě byl nominovaný už po několikáté, tak to příliš neprožívám. Každopádně si ocenění vážím, a pokud je to vítězství na základě výsledků dosažených v sezoně 2017/2018, tak se sluší poděkovat mému reprezentačnímu kolegovi Honzovi Podolákovi a klubovému asistentovi Svaťovi Mackovi, kteří mě po celou dobu trenérství podporovali a na dosažených výsledcích mají velký podíl.

Byl galavečer stejný jako v minulých letech, nebo jste si ho letos užil víc?
Galavečer se nese ve stejném duchu již několik let. Když jsem zde byl poprvé a naživo potkával legendy českého fotbalu, tak to bylo pro mě zážitkem. Vyhlášení se děje v krásném prostředí paláce Žofín a jde vždy o příjemně strávený večer.



Mrzí vás hodně, že se fotbalistkám Slovácka po vašem odchodu a rozsáhlé obměně kádru nedaří?
Kdo se kolem fotbalu pohybuje, tak ví, že se občas výsledková krize může dostavit. Laťka byla ve Slovácku nasazena dlouhodobě extrémně vysoko. Je až neuvěřitelné, za jak skromných podmínek jsme dokázali občas konkurovat pražským klubům. Sparta i Slavia skupovaly nejlepší hráčky České republiky a nabízely jim profesionální podmínky. Přitom ostatní prvoligové týmy mají daleko lepší možnosti pro budování kvalitního ženského fotbalu. Zde bohužel trpíme na absenci vysokých škol, které jsou pro mladé hráčky důležité v pokračování kariéry na Slovácku. V létě 2018 skončila jedna generace hráček a teď je na trenérech, aby opět vychovali kvalitní fotbalistky.

Přesto nelitujete zpětně toho, že jste od žen přešel k mužům?
Naopak jsem za to rád, že jsem dostal nabídku k mužům. Byla to pro mě cenná zkušenost, které nikdy nebudu litovat a jsem vděčný Michalu Kordulovi, že mi tu šanci poznat ligový fotbal mužů dal.

Už vás konec u prvoligového týmu Slovácka přebolel?
Jak se to vezme … Za zkušenost jsem rád, na druhé straně mě to stále mrzí, že to dopadlo právě takto. Nebyl den, kdy bych na to nemyslel …



Udělal byste třeba teď něco jinak?
Udělal, ale trenér není věštec, aby věděl, jak který hráč v utkání zahraje. Klíčové bylo utkání s Teplicemi, které mělo být zlomové, jenže nám výsledkově nevyšlo. Ligová utkání rozhodují detaily, někdy i centimetry a klíčové okamžiky zvládali soupeři lépe než my.

Platí ale, že zůstáváte dál ve Slovácku jako trenér mládeže?
Ano, platí. Slovácko mi nabídlo práci u mládeže a jsem za to rád.

Koho tedy na jaře povedete a co si od angažmá u mládežnického týmu slibujete?
Budu dělat asistenta Tomáši Stýskalovi u kategorie staršího dorostu. Bohužel je mužstvo v dorostenecké ligové poslední soutěži a cílem je jednoznačně zachovat ligovou příslušnost. Jelikož se stále jedná o mládež, je potřeba zvolit takový herní styl, aby se hráči fotbalově rozvíjeli.

Na odchod z klubu jste nikdy nepomyslel?
Nad tím jsem nepřemýšlel. Žádnou nabídku z jiného klubu jsem neměl, ve Slovácku jsem rád a budu zde rád trénovat i nadále.