„Na penaltu jsem si věřil. Byl jsem na ni určený,“ říká pětadvacetiletý forvard, který nekompromisně potrestal faul domácího stopera Čiháka na střídajícího Vechetu, nechytatelnou ranou završil obrat.

„Nad ničím jsme nepřemýšlel. Sice jsem góly moc nedával, ale já vím, že se ode mě jako od útočníka čekají. Byl jsem nastavený, abych týmu pomohl. Jsem moc rád, že to vyšlo,“ radoval se.

V české nejvyšší soutěži se trefil poprvé od 28. srpna, kdy doma udeřil proti Liberci.

O týden dříve skóroval v Olomouci, třetí branku přidal až nyní, i tak je ale společně s Doskim nejlepším střelcem Slovácka!

„Měl jsem šance na to, aby gól přišel mnohem dřív, bohužel jsem nějaké šance, pološance či sóla po brejkových akcích nedal,“ posteskl si.

Mužstvu ale pomáhal i jinak. Třeba šťastnou tečí zařídil bod i miliony na hřišti Partizanu Bělehrad nebo se podílel na debaklu druholigového Varnsdorfu v MOL Cupu.

„Soustředil jsem se na každý zápas, abych to prolomil a trochu se odrazil, ale vyšlo to až teď. Snad si to přenesu i do jarní části a mužstvu zase pomůžu, i když jsem dostal čtvrtou žlutou kartu a v prvním zápase budu chybět,“ mrzí jabloneckého odchovance.

3 góly + 4 asistence = 7 bodů

Na podzim nastoupil do čtrnácti utkání, ve kterých si kromě tří branek připsal také čtyři asistence a se sedmi body je nejproduktivnějším mužem na soupisce uherskohradišťského celku.

Náročný trenér Martin Svědík se však z hráče snaží vyždímat víc.

„Pišta není vyhraný,“ říká kouč Slovácka.

„K nám totiž chodí hráči, kteří ve svých bývalých klubech tolik nehráli a vždycky jim chvíli trvá, než se do toho dostanou. My jsme ale nemohli čekat, takže jsme jej hodili do vody,“ líčí pardubický rodák.

Na bývalého hráče Plzně a Českých Budějovic má ale daleko vyšší nároky než na odchovance, byť po duelu s Hradcem Králové mládežnického reprezentanta chválil za produktivitu.

„Pišta má ale hodně rybí krev, určitě je v něm daleko víc,“ má jasno.

Trenér fotbalistů Slovácka Martin Svědík. Foto: 1. FC Slovácko
Jsem rád, že nám neuteklo čtvrté místo, těší Svědíka. Jak jsou na tom marodi?

„Občas přemýšlí, zda má udělat tři kroky navíc, zda soupeře dorazit, či nikoliv. Jestli má jít na přední tyč, zda tam bude dřív než soupeř a pak mu to chybí i v koncovce,“ míní kouč.

Svědík si myslí, že kdyby Mihálik na trávníku až tolik nepřemýšlel, dostával by se do nebezpečných prostorů a zakončení daleko častěji.

„Musí změnit myšlení a hrát na krev,“ je přesvědčený.

A když se forvard, který v minulosti nosil i dres holandského Alkmaaru, nezmění? „Bude to stejné jako v Plzni nebo v Českých Budějovicích,“ předpokládá.

Mihálikovi spoustu prostoru dopřál hlavně v zápasech Evropské konferenční ligy, v lize spíše střídal, do hry chodil z lavičky „Mohlo to mít na statistiky vliv, ale vymlouvat se na to nemohu, protože do šancí jsem se dostal i tak,“ ví dobře.

Proti Hradci si ale počínal ve druhém poločase skvěle. Nejprve za nepříznivého stavu 0:1 ukázkovou přihrávkou našel lépe postaveného Havlíka, který srovnal na 1:1.

O sedmnáct minut později Čihák poslal v šestnáctce k zemi Vechetu a Mihálik z pokutového kopu završil obrat.

DOSTALI NALOŽENO

Na výhru se ale Moravané dost nadřeli. „Bylo strašně těžké zápas otočit, protože s fotbalem to nemělo nic společného. Balon byl víc ve vzduchu než na zemi, samý souboj,“ říká.

„Věděli jsme, že Hradec hraje jednoduše. Svůj styl má založený na agresivitě, srážen, soubojích. V tom jsme za ním zaostávali. V prvním poločase, který byl z naší strany šílený, jsme byli všude druzí. Jenom jsme běhali a dostali naloženo,“ pokračuje.

„I když se obraz hry po změně stran vůbec nezměnil, dali jsme dva góly a závěr ukopali,“ oddechl si.

Fotbalisté Slovácka nyní mají pár dnů na to, aby si doléčili šrámy a nachystali se na závěrečný letošní soutěžní duel. V pátek doma v rámci osmifinále MOL Cupu vyzvou Mladou Boleslav.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...