Šéftrenér mládeže prvoligového celku podal výpověď, v prosinci postupně předá svoji agendu, rozloučí se. Své rozhodnutí už nezmění.
„Řediteli klubu Petru Pojeznému jsem své pocity a plány nastiňoval už delší dobu. On ví, že když se rozhodnu, tak své rozhodnutí neměním,“ říká Kordula.
Bývalý defenzivní záložník Ratíškovic, Jablonce či Klagenfurtu cítí, že po letech ve fotbalovém prostředí potřebuje zvolnit, trošku si odpočinout, nabrat energii, dobít baterky.
„Neřekl bych, že jsem vyčerpaný, spíš cítím, že se potřebuji trošku zastavit, nadechnout. Nabrat svěží "vítr do plachet". Přece jenom jsem v tom kolotoči byl hrozně dlouho. Fotbal jsem řešil od pondělí do neděle, 365 dní v roce,“ tvrdí.

Z Uherského Hradiště neutíká za lepším, za sebou zanechal pořádný kus práce. Byl to právě Kordula, kdo se v minulosti podílel na příchodu Hellebranda, Janoška, Srubka, Yohanny, Aldina, Jurošky, ale i daleko mladších fotbalistů. „Jsem rád, že se kluci prosadili. Snad i ti současní žáci jednou naplní svůj potenciál a dostanou se do ligy,“ přeje si.
Také Kordulu těší, kam se regionální klub za poslední měsíce posunul. „Jsem rád, že se Slovácku daří na všech frontách,“ pochvaluje si.
A nemyslí jenom ligový tým, který se probojoval do evropských pohárů, ale i mládež.
Vyhlášené akademie se může pochlubit řadou úspěchů či talentů, kteří se dostali do mládežnických reprezentačních výběrů.
Na posledním listopadovém srazu byli Vecheta, Kudela, Stropsa (U19), Tomeška, Kostka (U18), Daňhel (U17), Lacko či Meindlschmied (U16). „Právě v kategorii U16 možná patříme mezi nejlepší v republice,“ je přesvědčený.
Ratíškovický rodák bude talenty dál sledovat, z fotbalu odcházet nemíní. „Ale teď si chci dát minimálně do konce roku pauzu,“ říká.
Bez milovaného sportu ale nedokáže být. I adventní čas si zpříjemnil návštěvou hned několika přípravných zápasů.
Novou práci ale ještě nemá. „Nějaké možnosti se otevírají. Já sám jsem zvědavý, co mně život přinese,“ uvedl.

Zda se bude dál věnovat mládeži, zůstane spíše funkcionářem, nebo se vrátí k mužům, do profesionálního fotbalu, v tuto chvíli neví.
„Jsem rád, že jsem okusil obě dvě pozice. Asi o něco víc si vážím trenérské práce, která je nesmírně těžká a mnohokrát nevděčná, protože kolikrát je hodnocená jenom výsledkem a ne tím, jak ten který trenér zlepšuje nebo naplňuje potenciál hráčů,“ říká.
Jelikož se pro Slovácko snažil po celou dobu pracovat na sto procent, jiné aktivity nemá.
Kromě šéftrenéra mládeže v klubu skončili i kolegové Petr Vlachovský či Lukáš Fujerik. Jejich odchody ale s Kordulovým rozhodnutí nijak nesouvisejí.
„Ale samozřejmě je špatně, pokud z klubu odchází takto kvalitní trenéři. Hlavně v případě Petra, který ve Slovácku byl asi patnáct let. Jeho zkušenosti a charakter určitě budou klubu chybět,“ míní.