Platí pro ně totiž výjimka, podle níž jsou z nařízení o omezení shromažďování na maximálně šest lidí vyjmuty osoby v zaměstnání a společně vykonávající podnikatelskou činnost.
„Jedeme v režimu, jako bychom o víkendu hráli ligové utkání,“ říká na klubovém webu kapitán Slovácka Vlastimil Daniček.
I tak si ale profesionální fotbalisté nemohou nijak výskat. „Podmínky jsou do jisté míry bojové,“ přiznává devětadvacetiletý středopolař. „Převlékáme se doma. Vždycky přijedeme, vyskáčeme z aut, potrénujeme a po tréninku hned zase nasedneme do auta a jedeme zpět k rodinám,“ přidává.
Kvůli vytrvalému dešti využíval Svědíkův tým umělou trávu v Kunovicích. Na začátku týdne mělo Slovácko rozdělené hřiště na zóny a trénovalo po skupinkách. Moravané výrazně omezili kontakt, potkávali se jenom na hřišti.
Nyní už celek z Uherského Hradiště zase trénuje dohromady. Furt ale nemůže využívat společné prostory. Fotbalisté Slovácka se tak musejí v nevlídném podzimním počasí obejít bez vyhřátých šaten, sprch a regenerace.
Žádné úlevy, maká se naplno
Náročný trenér Svědík svěřence ani v pauze nijak nešetří. Intenzita tréninků zůstala stejná. Žádné úlevy, pořád se maká naplno.
„Víme, že situace se může kdykoliv změnit, takže máme zachovaný tréninkový proces. Přípravu jsme měli těžkou, tak trenéři zvolili tento způsob,“ vysvětluje Daníček.
Poctivý záložník se v týdnu společně s dalšími třemi spoluhráči zúčastnil srazu náhradního reprezentačního týmu. I když nakonec do Skotska neodcestoval, byl pro pro něj nevšední zážitek. „Sice nás tam bylo celkem dost, ale alespoň jsme si spolu dali jeden trénink a nakonec se to rozpustilo,“ říká.
Opora Slovácka si nečekané pozvánky považuje. „Měl jsem možnost vidět, jak musí reprezentace fungovat v tomto přísném režimu. Měli jsme vlastní výtah, nechodili mezi patry ani mezi pokoji. Bylo to hodně omezené, ale i tak jsme si to užil,“ tvrdí Daníček.
Hlídat se snaží i po návratu domů. Po uzavření restaurací a kaváren zkušený středopolař společnost nevyhledává. „Myslím, že teď všichni chodí méně ven. Když už se někam vydáme, tak do přírody, nebo se projít k řece Moravě, kde nikoho nepotkáme,“ zakončuje povídání.
Autoři: Marek Jurák, Libor Kopl
