Je to obrovský úspěch, který se možná docení až později, míní trenér Svědík

„Věřím tomu, že je to dotažené a že jsme udělali rázný krok k tomu, abychom v pohárech byli,“ prohlásil po sobotní remíze 1:1 s pražskými Bohemians 1905 strůjce nejúspěšnější sezony v klubové historii.

Celek z Uherského Hradiště dosud hrál jen již neexistující letní Pohár Intertoto, v němž se naposledy představil v roce 2003. Po dlouhých osmnácti letech se provinční klub z nejmenšího ligového města podívá do Evropy znovu.

„Na kluky jsem hrdý. Pro mužstvo i celý region je to obrovský úspěch, který se možná docení až později,“ míní Svědík.

Ani architekt slováckého zázraku na podobný úspěch před letošní sezonou nepomyslel. „Sci-fi to není, ale asi si to nikdo z nás nedokázal představit,“ je přesvědčený.

„Liga je dlouhodobá soutěž a pokud chcete být úspěšní, musíme podávat dobré výkony a získat opravdu hodně bodů. Navíc v covidové době to bylo ještě složitější. Navíc bylo víc mužstev, zápasů,“ připomíná šestačtyřicetiletý kouč.

Poháry? Největší odměna a motivace, tvrdí Havlík. Levý bek mu nevadil

Moravané se nakonec přebrodili přes všechny překážky a do vytouženého cíle dokráčeli v předstihu. Byť to hodně bolelo a ne všechno fungovalo ideálně, triumfální cesta byla v sobotu večer završena.

I když jindy by se remíza s klokany považovala za neúspěch a ztrátu, v sobotu večer se nerozhodný výsledek šikl. „Jsem spokojený s tím, že jsme to dotáhli na bod. Remíza je spravedlivá,“ míní.

Moc dobře totiž věděl, že proti jeho tým opravdu stál velice kvalitní a rozjetý soupeř. Vždyť Pražané v lize neprohráli už 12 kol a v Uherském Hradišti protáhli svou rekordní sérii v samostatné ligové historii.

„Před soupeřem jsme měli respekt, který byl někdy vidět i v pasážích hry. Bohemka má výbornou šňůru, podává skvělé výkony. Její série není náhodná a je opravdu těžké proti ní hrát. Je to houževnaté, ale i fotbalové mužstvo,“ chválí protivníka z hlavního města.

I proto domácí nastoupili v neobvyklém rozestavení se třemi stopery. „Bohemians hrají na dva útočníky. Chtěli jsme eliminovat jejich tlak,“ vysvětloval svůj záměr.

To se Slovácku v první půli poměrně dařilo. „I když jsme do utkání vstoupili dobře a dali vedoucí gól, od dvacáté minuty jsme pustili Bohemku do hry, z toho vyústil i vyrovnávací branka,“ říká.

„V některých pasážích hry kraloval soupeř, v jiných jsme zase byli lepší my. První půle ale měla oboustranně lepší kvalitu než druhá,“ míní.

Domácí poslal do vedení v 10. minutě Marek Havlík z trestného kopu, ale v 25. minutě srovnal placírkou Vladislav Ljovin.

Hosty gól nastartoval, blíže druhé brance bylo ale Slovácko. Navrátil ale v jasné šanci selhal. Po změně stran pokračovaly oba týmy ve snaze o ofenzivu. Petržela trefil jenom tyč, na druhé straně neuspěl v zakončení Pulkrab.

Slovácko se vrací do pohárové Evropy! Po osmnácti letech

V závěru už se oba celky zaměřily spíše na defenzivu. Moravanům nepomohl ani příchod Klimenta. Nejlepší střelec týmu překvapivě začal mezí náhradníky.

„Skoro celý týden netrénoval, připojil se až v pátek. Aby odehrál celý zápas, to nebylo. Nechtěli jsme riskovat zranění, proto dostal šanci Regi,“ vysvětluje.

I když se Cicilia do šance nedostal, mužstvu pomáhal, na hrotu se sympaticky rval. „Hraje jinak než Kliment,“ připomíná Svědík. „O Regiho se můžete opřít, ale zase není tak rychlý,“ srovnává. „Vpředu podržel spoustu balonů. Je škoda, že rozhodčí na něj nepískají daleko víc faulů. Kvůli svojí postavě to pro ně není úplně jednoduché. Na to ale, že hrál po dlouhé době a zdravotních problémech, tak obstál,“ zakončil své hodnocení.