Do Edenu na začátku roku záložník Slovácka Patrik Hellebrand odcházel za více než dvacet milionů korun a s nálepkou talenta, který má na to, aby konkuroval a kryl záda Stanciovi, Hušbauerovi a dalším mazákům, co v budoucnu naplní svůj potenciál.

Po necelých osmi měsících se šikovný středopolař s vytříbenou technikou a neotřelým herním myšlením vrací zpět do Uherského Hradiště, kde bude hostovat do konce sezony.

Už ne jako vyjukaný mladík, nýbrž jako ligový šampion, jenž v sešívaném dresu a pod vedením respektovaného kouče Trpišovského nabral zkušenosti, získal sebevědomí a výrazně zlepšil fyzickou kondici.

„Půlrok ve Slavii byla pro mě velká zkušenost. Poznal jsem nároky trenérů a prostředí nejlepšího českého klubu. Zároveň jsem poznal tlak, který v něm panuje. Obrovsky moc mi to dalo. Teď bych to rád prodal,“ říká jednadvacetiletý zlínský odchovanec.

V prvním kole proti Českým Budějovicím se stejně jako dalších sedm borců nevešel do nominace. Po rozhovoru s trenérem Trpišovským, debatě s tátou a manažerem usoudil, že potřebuje hrát a ne vysedávat na tribuně.

I když o hostování v létě vůbec neuvažoval, nakonec souhlasil s návratem na rodnou Moravou, kde o něj tolik usilovali.

„Před dvěma týdny mi volal Šumi (sportovní manažer Slovácka Veliče Šumulikoski – pozn. red.), že o mě mají zájem. Tehdy jsem to ještě tolik neřešil, protože jsem chtěl zůstat ve Slavii a porvat se v ní o místo. Cítím ale, že potřebuji více hrát. Proto se vracím do Slovácka, kterému chci pomoct,“ vysvětluje Hellebrand.

Nachystaný na sezonu je dobře. I když na jaře v deseti ligových duelech odehrál jenom 230 minut, letní přípravu absolvoval celou. Nechyběl ani na zkráceném herním soustředění v Rakousku.

V úterý ráno se ale hlásil v kabině Slovácka. S bývalými spoluhráči se rozloučil akorát po telefonu.

„Bylo to hodně hektické, ale věřím, že se s kluky zase brzy potkám,“ líčí s úsměvem.

Naopak fotbalisté Slovácka ho vítali, jako kdy ani neodešel. „Spoluhráči mě přivítali dobře, za což jim děkuji, ale žádné vtípky nebyly,“ přiznává.

Trenér Svědík počítá s navrátilcem na pozici číslo deset. Právě tento post neměl celek z Uherského Hradiště dlouhodobě pokrytý. Naopak číslo třináct, které Hellebrand nosil ve Slovácku i ve Slavii, už je obsazené.

„Má ji Míša Kohút, takže jsem si z několika možností vybral sedmnáctku,“ hlásí.

Pokud by byl produktivní jako útočník Zajíc, jenž ji nosil před svým odchodem do Ostravy, fanoušci by se určitě nezlobili.

Příznivcům se poprvé představí v sobotu, kdy Slovácko doma přivítá Jablonec.

„Na utkání se moc těším. Věřím, že nastoupím alespoň na část zápasu,“ přeje si.

Právě po loňském podzimním souboji se Severočechy se na Hellebranda hrnula chvála ze všech stran. Tehdy šikovný mladík zaujal všechny a začalo se o něm konečně nahlas mluvit.

„Na zápas si moc dobře pamatuji,“ přiznává.

„Hráli jsme skvěle, ale bohužel jsme nedokázali dát druhý gól, takže jsme po remíze 1:1 získali jen bod,“ připomíná mládežnický reprezentant.

Současný Jablonec je ale jiný než ten, který se v Uherském Hradišti představil v minulé sezoně.

„Soupeř i po letních změnách určitě patří k lepším klubům u nás, takže nás čeká těžký zápas. My se ale hlavně soustředíme na sebe. Chceme určitě vyhrát,“ burcuje.

Podle Hellebranda se Slovácko v současném složení protivníků ze špičky tabulky vůbec bát.

„Máme teď opravdu dobrý tým. Musíme to akorát potvrdit v zápasech,“ ví dobře.

V krajském derby se to Svědíkově svěřencům povedlo. I když hosté v Baťově městě nijak nezářili, výsledek ve druhé půli otočili a sezonu rozjeli výhrou 2:1.

„Utkání jsem bohužel neviděl, ale jsem rád, že to kluci zvládli. Teď to venkovní vítězství musíme potvrdit doma,“ dodává.