Střed tabulky, to už bylo něco. Poháry? Utopie, sen, bláznovství. Možná všechno dohromady, ale nic reálného.

Přátelé ze sousední vesnice, která mimochodem leží na Hodonínsku, dvaatřicet kilometrů od Uherského Hradiště, ale dál zůstávali věrní Slovácku, i po korupční aféře a sestupu do druhé ligy drželi palce milovanému klubu.

Vzorně každý rok kupovali permanentku, pravidelně jezdili na domácí zápasy, občas zamířili i na venkovní duel, neustále podporovali bílo-modré barvy a věřili, že jednou bude líp.

Naděje svitla v minulé sezoně a letos, po letech „strádání“ se konečně dočkali. Slovácko se vymanilo z průměru, dávno není provinčním klubem z východu Moravy. Sice dál šetří a obrací každou korunu a na platech nevydá tolik peněz jako třeba Mladá Boleslav, Ostrava, Jablonec či Liberec, přesto se vyšvihl a dokonce i dostal před zmiňované kluby.

Hlavní zásluhu na tom má bezpochyby náročný trenér Svědík. Bez něj by poháry nebyly, tomu věřte. I když po jeho příchodu jsem byl rovněž skeptický, jeho práce má smysl a hlavně nese výsledky.

I když umí být nevrlý, nepříjemný, z hráčů vyždímá maximum nebo je pošle pryč. Poloviční práce není práce, ví dobře.

Kouzlo Slovácka už dávno nespočívá jenom v tvrdé a systematické dřině s odchovanci, klub si i díky novému spolumajiteli může dovolit přivést hráče jako Kozák, Mihálik, Holzer či Nguyen, byť někteří přišli do klubu už dřív.

Fotbalisté Slovácka se ve čtvrtek večer představili ve Friends Areně, kde vyzvali AIK Stockholm.
Fotbalisté Slovácka vítězně zvládli i odvetu, mají miliony i historický postup

Vrátily se legendy, Kadlec s Petrželou mužstvo neuvěřitelně pozvedli, progres zaznamenali již odepsaní Kalabiška, Reinberk, Hofmann či Daníček.

Všichni spolu vytvořili neuvěřitelně odhodlanou a po úspěchu lačnící partu, která přepsala všechny klubové milníky a nesmazatelně se zlatým písmem zapsala do bohaté kroniky Slovácka. Jejich jména jen tak nikdo nezapomene …

A to hlavní, úžasná jízda ještě nekončí. Kadlec a spol. si ověřili, že mohou být v Evropě konkurenceschopní. S Fenerbahce sice tvrdě narazili, ale to byl trošku jiný level. V základní skupině Evropské konferenční ligy narazí i na hratelnější protivníky.

Čtvrteční večery jsou nadstavbou. Nevšedním zážitkem, odměnou i velkým svátkem. Snad fanoušci alespoň jednou vyprodají Městský stadion Miroslava Valenty. Teď je na vedení, aby dobře zvážilo cenu vstupného, která může řadu oddaných příznivců naštvat, odradit. Ne že by na zápasy se zvučnými soupeři nechtěli jít, prostě na to mít nebudou.

Kapitán fotbalistů Slovácka Michal Kadlec při zápase proti Fenerbahce Istanbul.
Historický milník klubu, zasloužená realita, míní kapitán Slovácka Kadlec

Vítěz českého poháru MOL Cupu získal jenom za postup do skupiny prémii 2,94 milionu eur (přes 72 milionů korun), další peníze může získat jinde.

Slovácko ale nikdy nebude nesmyslně utrácet, vyhazovat bankovky oknem. I proto je ve FORTUNA:LIZE a teď i v Evropě zvláštním úkazem.

Snad po mimořádném úspěchu nezpychne a i nadále zůstane skromným oddílem s poctivými lidmi ve vedení i zapálenými činovníky. Nejen oddaní fanoušci z Vacenovic a jiných obcí a měst si to zaslouží…“

Autor Libor Kopl je fotbalovým expertem Deníku