Do podniku, který vlastní známý podnikatel a politik Ivo Valenta, dorazili hned poté, co si fanoušky na náměstí vychutnali vítězství nad Spartou 3:1 a hlavně zisk historické trofeje.

„Hned po konci zápasu jsem si to ještě moc neuvědomoval, ale když jsem se na díval na plný stadion a viděl fanoušky, jak skandují, dojalo mě to. Fakt jsem brečel. Bylo to úplně krásné. Neskutečný zážitek,“ uvedl záložník Slovácka Lukáš Sadílek.

Emoce s ním cloumaly i před příznivci na náměstí. „Nečekal jsem, že přijde tolik lidí. Atmosféra je skvělá. Zatím nevím, zda vydržíme slavit den, dva nebo tři, ale je to úžasné,“ rozplýval se.

O něčem podobném snil od doby, kdy coby malý kluk s fotbalem v Ostrožské Nové Vsi začínal. „Přál jsem si vyhrát nějakou trofej. Teď jsem rád, že jsem si splnil dětské sny. A doufám, že to není moje poslední,“ pronesl s úsměvem.

Daníčkovi stačilo pivo

Hráči byli společně s trenéry a klubovým vedením zavření v hotelové restauraci. Občas ale někdo z nich nahlédl ven, pozdravil kamarády, fanoušky, kteří postávali v hloučkách nebo seděli na předzahrádkách. Před půlnocí zůstaly na zemi jenom kelímky a prázdné lahve.

„Je to pro všechny z nás velký úspěch. Slavit budeme pořádně, ale jak dlouho, netuším, protože se to moc plánovat nedá,“ říká středopolař Slovácka Vlastimil Daníček. Poctivému záložníkovi stačilo jenom pivo, tvrdý alkohol k zábavě nepotřeboval.

Zápas mu sebral spousty sil, pitný režim přesto dodržoval. „Hlavně druhý poločas byl všelijaký. Náročný spíš psychicky než fyzicky,“ míní třicetiletý fotbalista. „Samozřejmě nám pomohl rychlý gól, ale rozhodující byla branka na 3:1,“ přidává.

Fanoušci Slovácka sledovali v Pivnici Krček finále českého fotbalového poháru MOL Cup.
Nadšení fanoušci Slovácka se vydali do centra. Slaví v ulicích i na náměstí

Na poslední zápas se bude v Uherském Hradišti vzpomínat ještě dlouho. Pro většinu hráčů jde o největší úspěch kariéry. Třeba Rigino Cicilia se o zážitky dělil s rodinou, se kterou komunikoval po telefonu. Na dálku jim líčil zážitky. „Je krásné vyhrát finále poháru. Je to odměna pro každého v klubu,“ říká.

I když podle svých slov usrkával jenom kofolu a vodu, velkolepý triumf si náležitě užíval. „Sezona byla těžká, pro mě trošku nahoru a dolů. Jsem na kluky pyšný, jak to zvládli. Ukázali, že jsme dobrý tým,“ prohlásil.

Cicilia chce ve Slovácku pokračovat

Nad setrváním vysokého forvarda se stále vznáší otazník. Sám hráč by rád na Moravě zůstal, vše záleží na tom, zda mu vedení klubu splní požadavky. „Každý se mě ptá, zda tady zůstanu. Chci ve Slovácku pokračovat. Pokud všechno dobře půjde, zůstanu, ale záleží na vedení klubu, jak se s ním domluvím,“ vysvětluje.

Důležité slovo bude mít i sportovní ředitel Veliče Šumulikoski. Společně s trenérem Martinem Svědíkem skládá mančaft a zodpovídá za výsledky. Až dosud se jim náramně dařilo. Že to ve Slovácku dělají dobře, ukázal i finálový duel se Spartou.

„Výhra i trofej jsou zasloužené,“ míní „Šumi“. „Někteří kluci jsou v klubu odmalička, za veškerou práci byli po zásluze odměněni. Všem jim to přeji,“ přidává.

I když byl Šumulikoski kapitánem Severní Makedonie a na klubové úrovni kromě Česka působil také v Rusku, Turecku, Anglii či Číně, trofej získal až po skončení hráčské kariéry jako funkcionář.

„V poslední době jsem toho moc nenaspal, i před finále poháru jsem se vzbudil brzy. Věřil jsem, že se mi to možná vrátí a taky se dočkám, což se i stalo. Poděkovat však musím hlavně klukům, je to jejich zásluha. Zapomenout ale nesmím ani na majitele či ředitele Pojezného. V klubu je dvacet let, oběma jsem vděčný,“ prohlásil.

Trenér Slovácka Martin Svědík po finále MOL Cupu.
Dojatý Svědík: Pohár je jako titul. Zvednout ho můžete jednou za život. Zůstane?

Právě majitel klubu Zdeněk Zemek, kterému u jednoho z podniků aplaudovali nadšení příznivci, odešel domů mezi prvními. To Šumulikoski držel krok s hráči mnohem déle.

V Uherském Hradišti patří mezi hlavní persony, důležité muže ve skládačce. „Já jsem v Česku cizinec a všichni mě berou jako domácího, z toho mám radost. Jsem z toho dojatý. Nikdy na to nezapomenu,“ tvrdí.

Šumulikoski si přeje vyšší návštěvnost

Ví, že úspěch si pořádně vychutná až s odstupem času, za nějakou dobu. „Dojde mi to až za rok, či dva,“ tuší.

I když se při oslavách nijak nešetřil, ve čtvrtek půjde normálně na stadion, pracovat bude dál. „Potřebujeme dodělat nějaké věci. Chceme klub posunout ještě dál. A i když je to těžké, tak se snažíme,“ uvedl.

Zatímco fanoušci se v tabulce FORTUNA:LIGY dívají stále výš, Šumulikoski má jiné cíle a priority. „Úspěch bude, když v příští sezoně prodáme více permanentek a na stadionu bude průměrná návštěvnost kolem šesti tisíc,“ přeje si.

„Za mě je to víc než čtvrté místo. Chceme dostat lidi na stadion, aby chodili, i když prší, sněží nebo je horko. Hráči si zaslouží, aby nastupovali před plným stadionem,“ dodává.