„Z poklidného fotbalového dění uplynulého týdne výrazně vystoupila tři témata, o nich ale později. Z ligového dění si o pozornost řekli hlavně klokani. Jejich výkonu proti silnému Liberci musel každý nezaujatý fanda zatleskat. Na ostatních stadionech už to moc k tleskání nebylo.

Slovácko jak se zdá proplouvá klidnými vodami do Evropy, i když jeho výkony v poslední době nejsou nijak úchvatné. O sestupujících je prakticky rozhodnuto, a tak ve Zlíně mohou přemýšlet, jestli to, co teď předvádějí, bude i v příštím roce na ligu stačit. Ostatně stejné myšlenky musejí mít i v Karviné nebo v Teplicích.

Téma číslo jedna. Pohárové derby na Letné. Sparta prožila dvacet minut naděje a potom čekání na pověstný ručník v ringu. Dva až tři pěkné okamžiky a jinak beznaděj. V některých chvílích to vypadalo, že Masopustovi a Van Burenovi je soupeř až líto. Výsledek je pro Spartu velmi lichotivý.

Po utkání Sparty v Liberci jsem se zmínil o zranitelnosti sparťanské obrany. Po derby bych spíše řekl, že neexistovala. Při pohledu na skvělého, pozičně a klidně hrajícího Deliho v sešívaném dresu muselo být Čelůstkovi na opačné straně hřiště i všem sparťanským fandům smutno. Někoho takového by Letenští ve svém týmu marně hledali ani nenašli.

V neděli proti Baníku nenašli v sestavě ani Plavšiče, což lze označit jako téma číslo dvě.

Je to bezesporu dobrý fotbalista, ale troufám si tvrdit, že pro Spartu je v dané chvíli daleko důležitější muže Karlsson. To, kde a jak Plavčič skončí, lze v pondělí 10. května těžko předvídat, ale nejsem si tak docela jist, že cesta do Edenu by byla tím nejlepším řešením.

To, jak skončí Plavšič, jasné není, ale jasné je to, že v Plzni skončila anabáze trenéra Guľy, což bych viděl jako téma číslo tři. Nic proti Guľovi, ale mně osobě nejvíc vadila častá vyjádření ve smyslu, jak dobře Viktorka hraje. Nehraje a dlouhodobě ani nehrála.

Za tato alibistická prohlášení skrýval Guľa to, co jako trenér mohl a musel jasně vidět. Hráčům se moc hrát nechce, a když tomu připočteme, že současný kádr není nic moc, nečekají na Plzeň (dle mého názoru) v příští sezoně žádné vítězné vavříny.

Ba naopak. Nepříjemnosti čekají nejen na Plzeň, ale bohužel i na slávistického Provoda. Toto zranění znám z vlastní zkušenosti, a tak mu přeji více štěstí, nežli jsem měl já před více než padesáti lety. Toť pro dnešek vše a příště začneme snad veseleji.“

Autor Stanislav Sadílek je bývalým fotbalistou a trenérem