Kliknutím zvětšíte
Fotbalisté Uherského Hradiště ve finále domácího poháru proti Dukle Praha v Hodoníně.
Slovácká kopaná se zapsala poprvé do pohárové historie České republiky v roce 1990.
Slovácká stopa ve finále domácího poháru -
1. finále: Dukla Praha - Slovácká Slavia Uherské Hradiště 5:3 (1:2), 11. května 1990 v Hodoníně
Branky: 2. a 74. Korejčík, 68. Foldyna, 71. Hapal, 85. Bittengel - 31. a 52. Ježek, 10. Takáč. Rozhodčí Krondl. Diváků 6 995. Dukla Praha: Novák - Bažant, Suchopárek (55. Karoch), Rada, Látal - Hapal, Foldyna, Němec, Fitzel - Bittengel, Korejčík. Trenér Jaroslav Jareš.
Slovácká Slavia Uherské Hradiště: Švec - Kuba, Flašar, Kadlček (25. Kučera), Melichárek - Rolinc, Litoš, Šuranský, Ježek. Trenér Ladislav Janský.
2. finále: 1. FC Slovácko - Baník Ostrava 1:2 (0:0), 31. května 2005 Andrův stadion v Olomouci
Branky: 90.+1 Dostálek - 54. Metelka, 88. Papadopulos. Rozhodčí: Šedivý - Filípek, Petřík. Diváci: 11.251.
Slovácko: Drobisz - Němčický (46. Procházka), Rajnoch, Pavlík, Palinek - Dostálek, Polách - Ivana (72. Ordoš), Jarolím, Malár (79. Filipský) - Zb. Pospěch. Trenér: Laco Molnár.
Ostrava: Raška - Látal, Besta, Klimpl, Tomašák - Zd. Pospěch, Staněk, Bystroň, Metelka (90. Drozd) - Magera, Slončík (85. Papadopulos). Trenér: Juraj Jarabinský.
3. finále: FK Teplice – 1.FC Slovácko 1:0 (0:0), 27. května 2009 v Praze na Strahově
Branka: 48. Mahmutovič. Rozhodčí: Kovařík - Mencl, Ubias
Diváci: 4.820.
Teplice: Grigar – Vidlička, Lukáš, Klein, Rosa ml. – Ljevaković (66. Vaščák), Matula, Vachoušek, Stožický – Mahmutović (79. Verbíř), Mareš (87. Smejkal). Trenér Jiří Plíšek.
1. FC Slovácko: Filipko - Randa, Němčický (86. Sládek), Formánek, Kubáň, - Fujerik (69. Ondřejka), Kordula (76. Holub), Čtvrtníček, Perůtka, Cléber,- Chmelíček. Trenér Josef Mazura.
Tehdy třetiligový tým z Uherské Hradiště se probojoval přes prvoligový Baník Ostrava a Bohemians Praha do finále tehdejšího Českého poháru, které se odehrálo 11. dubna 1990.
Parta trenéra Ladislava Janského se v Hodoníně postavila Dukle Praha a přestože velmi rychle inkasovala, připravila favorizovanému soupeři perné chvíle a stadionu nabitému téměř sedmitisícovou návštěvou slováckých fanoušků, krásné fotbalové chvíle.
Už v 10. minutě využil nedorozumění v obraně vojáků Takáč a po půlhodině využil famózní přihrávku zkušeného Lorence mezi stopery Ježek. Rychlonohý útočník "Slovácké" utekl obráncům na začátku druhého poločasu a nad Duklou se začaly stahovat mračna. Během šesti minut je ale rozehnala trojice Foldyna, Hapal a Korejčík a zkušení ligisté už zápas dovedli k postupu do finále tehdejšího Československého poháru, kde si poradili i s Interem Bratislava.
„V samotném finále s námi nikdo nepočítal. V momentě, když jsme ve druhé minutě inkasovali, tak mně blesklo hlavou, jen ať z toho není ostuda, protože zápas byl v přímém přenosu v televizi. Po vyrovnání z nás ale spadla nervozita, hra se vyrovnala a náš výkon byl slušný. Šli jsme do vedení až na 3:1. Na hřiště pak přišel Karoch a začal ve středu hřiště hru režírovat. Dukla pak snížila, brankou, kterou by dnes asi VAR neposvětil, protože byla podle našeho názoru z ofsajdu, ale to už je dnes historií. Nám postupně přece jen začaly docházet síly, protože ten zápas byl extrémně náročný. Závěr byl už jen otázkou času, kdy to Dukla definitivně zlomí a to se potvrdilo,“ hodnotí duel po letech na klubovém webu bývalý kapitán Slovácké Slávie Uherské Hradiště Jiří Flašar.
Zážitkem pro něj byla celá cesta pohárem, nejenom samotné finále. „Čtvrtfinále s ostravským Baníkem, domácí výhra 4:3 na velmi těžkém terénu s pražskou Bohemkou a pak samozřejmě finálový duel v Hodoníně, kde jsme si byli dvakrát zatrénovat a zvyknout si na prostředí i terén. V den utkání jsme měli společný oběd u tehdejšího "Šarovce" a pak jsme jeli do Hodonína,“ vybavuje si.
Podruhé se Slovácko dostalo až do finále v roce 2005, kdy procházeli turbulentním obdobím. Po odchodu rodiny Valentů se propadlo v tabulce a téměř celou ligovou sezonu hrálo o záchranu. Naproti tomu ostravský Baník se mohl řadu týdnů soustředit jen na finálový duel, protože v té době se nástavba ještě nehrála a Baník se pohyboval v klidném středu tabulky.
Svoji připravenost potvrdil i na trávníku v Olomouci. K údivu celé republiky nepřenášela finálový zápas žádná z televizí, a tak Andrův stadion praskal ve švech a oba tábory fanoušků hnaly své hráče do útoku.
Klíčovou první branku vstřelil ostravský Metelka a Slovácko v závěru Baník mačkalo. Impulsivní kouč Slovácka Laco Molnár se několikrát vztekal nad verdikty sudích, ale to nezabránilo tomu, aby střídající Papadopulos utekl do otevřené obrany a přidal gólovou pojistku. Přestože Richard Dostálek kontaktní brankou ještě vykřesal jiskřičku naděje, síly a čas už týmu kolem kapitána Jana Palinka scházel a z poháru se radovali Baníkovci.
„Viděl jsem teď moji fotku s pohárem za druhé místo a vybavil se mně znovu ten velký pocit zklamání. Druhé místo nikoho nezajímalo. Všichni se soustředili jen na vítěze a to byl Baník, který tehdy dohrával ligovou soutěž uprostřed tabulky a my jsme bojovali o záchranu do posledních kol. Možná, že byl proto na to finále více odpočatý. Jak fyzicky, tak psychicky,“ říká bývalý kapitán Slovácka a dnes jeden z asistentů kouče Jan Palinek.
Z finálového utkání jsem měl hořkosladký pocit. „Mrzelo mě, že jsme zápas nevyhráli. Když se ale na utkání podívám s odstupem a nezaujatě, tak Baník tehdy vyhrál zaslouženě. Byl to ten krůček lepší. Měl více šancí,“ uznává po letech. Zapomenout nemůžu hlavně na atmosféru, která tehdy byla skvělá. „Vytvořily ji oba tábory fanoušků. Naši byli ale skvělí. Přestože jsme prohráli, brali nás jako vítěze a společně jsme se radovali po našem návratu na náměstí i v kašně,“ usmívá se Palinek.
Fanoušci Slovácka na pražském Strahově. Foto: 1. FC Slovácko
Další pohárové finále zastihlo Slovácko v době přeměny. Nový vlastník klubu Zdeněk Zemek se musel nejprve vypořádat s dluhy předchozího majitele a Slovácko si dvě sezóny „odpočinulo“ ve druhé lize.
Přesto dokázalo v sezóně 2008/2009 rozpoutat na Slovácku pohárovou mánii. V sezoně platilo pravidlo, že od čtvrtfinále se hrálo systémem doma - venku a tak o postupu Slovácka mezi čtyři nejlepší týmy rozhodly dvě výhry s ostravským Baníkem.
V semifinále poslal los slovácký tým nejprve do pražského Edenu, kde tehdejší kapitán René Formánek připravil domácím vítězným gólem pořádnou ledovou sprchu. Byla to vůbec první porážka červenobílých v jejich novém svatostánku.
Sebevědomí Pražané si však do odvety na Slovácku věřili. Jenže je přivítal vyprodaný stadion, ve kterém favorita usmažil nechytatelný mladíček Ondřejka a k finále se mohla začít chystat fotbalová invaze na Strahov.
Na něj doprovodilo slovácký tým pětadvacet autobusů naplněných fanoušky, kteří vytvořili druholigovému Slovácku domácí atmosféru. Ani ta ale na zisk poháru nestačila.
Teplicím se podařilo dotlačit jednu z mála šancí až za záda brankáře Filipka a své jednobrankové vítězství zkušeně ubránily.
„V sezoně 2008-2009 jsme hráli druhou ligu a žádné velké cíle jsme si nedávali. Hráli jsme spíše zápas od zápasu a stejné to bylo v poháru. Že z toho bude nakonec taková jízda nás dlouho nenapadlo. Z cesty do finále si vybavuji moji branku v Edenu proti Slavii, v prvním semifinálovém utkání. Tomáš Kazár mně posadil na hlavu centr z pravé strany a já se prosadil proti Erichu Brabcovi a Martinu Vaniakovi. Do domácí odvety jsme si vezli jednobrankový náskok a doma jsme výhrou postup potvrdili. Pak si vzpomínám, že celé Slovácko propadlo fotbalové euforii. Do Prahy na Strahov nás provázelo snad pětadvacet autobusů. Samotné finále moc fotbalové krásy nenabídlo. Bylo spíše bojovné z obou stran. Teplice nás do žádných vyložených šancí nepouštěly. Šance ale neměl ani soupeř, takže finále rozhodla dorážka Mahmutoviče z úvodu druhé půle,“ říká někdejší kapitán René Formánek.
Fanoušci Slovácka při finále v Olomouci. Foto: 1. FC Slovácko
Bývalý obránce si ještě vybavuje závěrečný hvizd a obrovskou bezmoc, že už nemůže s výsledkem nic udělat. „No a pak samozřejmě nekonečná cesta po schůdcích pro pohár pro poražený tým. V jakém rozpoložení jsem byl je nejlépe vidět na mé fotografii s pohárem, kterou jsem před nedávnem někde zahlédl," dodal závěrem.
10
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
