Až letos, po sedmnácti letech, má regionální klub našlápnuto vylepšit dosavadní maximum. Svědíkův tým pěti výhrami v řadě vylepšil klubový rekord, po polovině sezony se drží na čtvrtém místě FORTUNA:LIGY. „Neřeknu, že by mě to nějak zvlášť překvapilo. Stojí za tím hlavně výborná práce trenéra Svědíka a celkově fungování klubu,“ je přesvědčený brumovský rodák, jenž v nejvyšší soutěži odehrál 268 zápasů a vstřelil třiadvacet branek.

Čekal jste, že by Slovácko letos mohlo hrát tak vysoko?
Slovácko opravdu hraje dobrý fotbal, v kádru má zajímavé hráče, kteří dokážou mužstvu pomoct směrem dopředu, vzadu to jistí nestárnoucí Michal Kadlec. Myslím, že tým je dobře vyvážený. Jsou v něm zkušení i mladší hráči, kteří už ale mají něco odkopané. Spousta kluků vyšla z dorostu, dostala se až do áčka. Klub měl s nimi trpělivost, nyní po zásluze sklízí ovoce. Zmínit musím Daníčka, Havlíka, Sadílka, Reinberk patří mezi ikony.

Udrží čtvrté místo a postoupí do evropských pohárů?
Letošní sezona je pro všechna mužstva specifická, o pořadí se bude bojovat až do posledního kola. Když pominu Slavii, která je o trošku dál než zbytek ligy, nikdo jiný není výrazně odskočený. Liga je docela vyrovnaná. Sparta, Jablonec, Baník nebo právě i Slovácko se na jaře pobijí o evropské poháry. Opravdu se může stát cokoliv. Je pravda, že některé týmy mají širší kádry, takže když je postihne covid nebo zranění, mají víc alternativ. Slovácko nemá až tolik hráčů na výběr, pokud se mu ale budou vyhýbat zranění a hráči zůstanou pospolu, může čtvrté místo udržet.

Tím by vylepšili nejlepší umístění ze sezony 2003/2004?, kdy klub skončil pátý. Jak na tento nadmíru vydařený ročník vzpomínáte?
Je to už dávno, ale ve Slovácku jsem byl už tři roky předtím. (úsměv) Samozřejmě na tuto sezonu vzpomínám moc rád. Byla jedna z nejlepších v mé fotbalové kariéře. Všechno si opravdu sedlo. Tehdy jsme měli nadstandardní tým s řadou výborných hráčů. Taky přišel náročný trenér Jarolím, který nás nenechal vydechnout. Zpětně si uvědomuji, že spoustě z nás to hodně pomohlo, dost z nás ovlivnil. Pan Jarolím nám ukázal směr. Zaměřil se na každý detail, měli jsme ujasněnou taktiku, vše fungovalo. I když to pod ním opravdu bylo hodně náročné, vzpomínám na to rád. Tehdy jsme tvrdě trénovali, ale vždycky o víkendu se nám to vrátilo. S většinou kluků se dodneška scházíme. Jednou za rok se někde potkáme, s některými si občas zavoláme.

Paradoxní je, že v historické sezoně v klubu protočili hned tři hlavní trenéři …
Vzpomínám si, že na začátku nás trénoval Rabušic a já jsem zrovna s klubem jednal o prodloužení smlouvy nebo jsme řešili něco podobného. Na chvíli jsem byl odstavený od týmu, takže když v jednom zápase vedl tým František Ondrůšek, ani jsem nebyl nominovaný. Trenér Jarolím mně však hned po svém příchodu dal najevo, že chce, abych se vrátil.

Byl trenér Jarolím opravdu tak tvrdý, jak se o něm říká?
Opravdu byl jeden z nejpřísnějších, které jsem v kariéře zažil. Byl velký detailista. Neustále jsme se vážili, hodně dbal na zdravou stravu, což tehdy nebylo až tak běžné. Taky jsme docela dost posilovali, což mi nikdy moc nevonělo. (úsměv) I výklusy po zápase byly jako plnohodnotný trénink, fakt strašně náročné, ale zase to bylo potřeba. Spoustě z nás to otevřelo oči. Třeba mně to fakt pomohlo.

Podobně mluví i Michal Kadlec s Milanem Petrželou, kteří se do Slovácka vrátili a pořád hrají ligu. Překvapuje vás to?
Já jsem hrál už proti Michalovu tátovi, takže se to dalo předpokládat, že taky vydrží dlouho. Už na začátku kariéry měl obrovský potenciál, který nakonec i naplnil. I dneska hraje velice dobře. Možná něco ztratil ze své rychlosti, ale na svůj věk je pořád nadstandardně rychlý. Navíc ve Spartě a v zahraniční nabral zkušenosti, které nyní dává ve prospěch Slovácka. Je to velká persona, obrovská pomoc pro ostatní kluky. Začínal na pozici levého obránce či záložníka. Měl výhodu, že kolem něj byli zkušení hráči, jako třeba Jan Palinek a další. Hodně mu na začátku pomohli.

A co Petržela?
Milan Petržela k nám přišel jako mladý kluk z Drnovic. Pamatuji si, že měl na sobě bílé tílko a pořád se usmíval. Byl nadstandardně rychlý, výborně to uměl s balonem. Bohužel nedával góly, což mu zůstalo. (úsměv) Snad si to přečte, tímto ho zdravím. Jinak je to výborný kluk do kabiny. Má za sebou nádhernou kariéru, stabilně podával výborné výkony. Možná trošku upravil životosprávu, že pořád hraje. Ale je dobře, že chce v kariéře pokračovat a dál má ambice nastupovat v první lize. Je to skvělé i pro ostatní kluky.

Výhra s Borussií byl obrovský impuls

Stojí za výsledky i nový stadion, který jste v říjnu 2003 otevřeli památným duelem s Borussií Mönchengladbach?
Pro všechny to byl obrovský impulz. Když se stadion otvíral, všichni byli v očekávání. Přijel bundesligový mančaft, bylo plno a my zápas vyhráli 3:2. I díky tomuto jednomu zápasu a příznivému výsledku se nám zvedlo sebevědomí. Věděli jsme, že dobře trénujeme, máme výborné zázemí, fanoušky v zádech. Navíc tým byl dobře poskládaný, všechno se to sešlo dohromady. Majitel klubu dokázal přivést výborné hráče, všechny do základní sestavy.

Souhlasíte s názorem, že kdyby klub nezastavila úplatkářská aféra, mohly se hrát na Slovácku poháry už dávno?
Určitě. Tým byl fakt dobře poskládaný. Klub fungoval, měl silného majitele, šance zlepšovat se byla obrovská. Bohužel to nakonec dopadlo takhle. Tým byl potrestaný za nefér jednání, uplácení. Přitom sám si ani po letech nemyslím, že by za našimi výsledky stáli rozhodčí nebo nějaké zákulisní věci. Některé týmy asi vycítily, že bychom je ohrozili. Vyrůstal jim silný konkurent, který měl kvalitu i zázemí. Bohužel to dopadlo takto.

Nyní působíte v Brně. Jak moc vás trápí, že se Zbrojovce nedaří a bojuje pouze o záchranu?
V klubu nás to trápí asi všechny. Všichni jsme si představovali lepší výkony i umístění. Za námi je však teprve polovina sezony. Na jaře se musí něco změnit, aby se nám podařilo ligu zachránit. Těžko teď někdo může tvrdit, že patříme někam výš, ale já věřím, že to zvládneme a tři mančafty dostaneme pod sebe.

Ve Zbrojovce trénujete starší dorost. Jak moc vás štve, že nyní nemůžete normálně hrát a trénovat?
Pro trenéry, co se pohybují v mládežnickém fotbale, je to šílené, pro kluky dvakrát tak nepříjemné, protože se měli nyní připravovat na dospělý fotbal a kvůli opatřením nemohou skoro nic dělat, což je obrovský problém. Já přesto pořád věřím, že v nějaké brzké době dojde k rozvolnění a zase budeme moc společně na hřiště. Pokud ne, důsledky budou obrovské. Už teď kluci během roku vypadli na sedm měsíců, což je je velký problém. Uvidíme, jak to bude dál. Snad se brzy začne hrát a trénovat. Žádný fotbalista ani trenér nechce sedět doma. Naopak, touží být na hřišti, trénovat, porovnávat se se soupeři a zlepšovat se.

Láká vás v budoucnu vést profesionální fotbalisty?
Dodělal jsem si nejvyšší trenérskou licenci, takže bych v budoucnu chtěl trénovat muže na co nejvyšší úrovni. Zatím jsem ale u dorostu. Práce s kluky mě baví, ale cílem je pro trénovat v první lize.