„Nedávno jsme se dívali na extraligová hokejová finále Vsetína. Teď jsem na internetu zase zhlédl také finále poháru,“ přiznává s úsměvem rodák z Valašska.
Zatímco souboje Dopity a spol. tehdy prožíval jako fanoušek, v duelu na Strahově byl přímým účastníkem. Fujerik odehrál v květnu 2009 za tehdy druholigové Slovácko na Strahově 69. minut, porážce 0:1 s Teplicemi ale nezabránil.
„Celé období na Slovácku bylo hezké, zážitků je spousta. Rád vzpomínám na zápasy, soustředění nebo právě období, kdy jsme prošli pohárem až do finále,“ říká.
Zlínský odchovanec v nejvyšší soutěži odehrál rovných sedmdesát utkání, ve kterých vstřelil šest branek. Další starty a přesné zásahy přidal ve druhé lize i nižších soutěžích.
„Kariéra byla krátká, rychle to uteklo. Určitě to mohlo být lepší. Gólů i startů mohlo být víc, říkali mi spalovač šancí. Už je to ale jen historie,“ pravil.

Slušnou kariéru mu ukončilo těžké zranění, které mu v srpnu 2013 při zápase ve třetí lize přivodil zákrok Dadáka z HFK Olomouc.
„Na to se zapomenout nedá, ale dnes už to beru tak, jak to je. Nejsem první ani poslední fotbalista, kterému zranění ukončilo kariéru,“ ví dobře.
V devětadvaceti letech tak musel s profesionálním fotbalem skončit. Do té doby ale toho prožil docela dost. Z rodného Vsetína se brzy přesunul do Zlína, kde prošel všemi mládežnickými kategoriemi a na chvíli se dostal i do prvoligového kádru. Mnoho šancí ale na Letné nedostal. Za ševce v nejvyšší soutěži odehrál jen šest utkání, jinak putoval po hostováních.
„Předtím mě to mrzelo, ale asi jsem potřeboval herní vytížení a nasbírat i nějaké zkušenosti,“ uvědomuje si zpětně.
I po letech ale vidí, že Fastav jde trošku jinou cestou než rival z Uherského Hradiště.
„Pamatuji si, že dřív tomu tak nebylo. Tenkrát i ve Zlíně dostávali příležitost mladí kluci, jejich zapojení do prvního mužstva bylo větší. Já jsem rád za to, jak to máme nastavené u nás na Slovácku,“ uvedl.
Fujerik krátce působil i v Jablonci. Ani na severu Čech ale větší stopu nezanechal. „Kdybych byl lepší než ostatní hráči, tak bych tam asi zůstal déle,“ říká s úsměvem.
„Byla tam však velká konkurence. Moc šikovní fotbalisté, velká jména, přes které se bylo těžké prosadit. Byla to však pro mě velká škola,“ míní.
Po skončení zajímavé hráčské kariéry chtěl dále zůstat u fotbalu. Nakonec si vybral trenéřinu, která ho chytla a baví. „I když někdy je to dost náročné,“ přiznává s úsměvem.
V akademii Slovácka nyní působí čtvrtým rokem. Momentálně společně s asistentem Markem Bínou vede hráče ročníku 2007. Sezona však byla kvůli pandemii koronaviru předčasně ukončena a i naděje U13 jsou nyní bez fotbalu.
„Situace není příjemná, ale bohužel s tím nic neuděláme. Musíme respektovat nařízení, která jsou,“ ví Fujerik.
Toho mrzí, že nemůže s kluky trénovat, ale zároveň věří, že současná situace nebude trvat dlouho. Se svými svěřenci zůstává v kontaktu alespoň přes sociální sítě.
„Kondiční trenér Richard Vaďura každý týden chystá pro kluky kondiční plán, já s Markem jim dáváme různá cvičení, ale taky zábavné soutěže pomocí videa na sociální skupinu. Teď je to především na rodičích. Kdo chce, vždy způsob jak trénovat najde,“ říká.
Dřív by si období bez fotbalu nedokázal představit. Nyní doufá, že se všechno velmi rychle vrátí do běžného režimu.
„Nějaký trénink kluci mají, bohužel ten týmový a především zápasy nic nenahradí, ale nemyslím si, že by je to mělo nějak poznamenat. V létě a v zimě mají kluci taky měsíc volna a zvládají to,“ upozorňuje.
„Jen nás mrzí dva zahraniční turnaje, kterých jsme se měli účastnit, protože vždy je to dobrá konfrontace s kvalitními týmy,“ přidává.
Zatímco dříve trávil nejvíce času hřištích a stadionech, nyní se věnuje hlavně dceři a přítelkyni.
„Pokud je hezky, tak vyrážíme na procházku nebo na kolo. Jinak s ostatními trenéry řešíme po skypu různé prezentace či analýzy. Začali jsme dělat i nějaké drobné práce na stadionu, takže se určitě nenudíme,“ zakončuje povídání.

Lukáš Fujerik
Hráčská kariéra: Vsetín, Fastav Zlín, HFK Olomouc, Vítkovice, Jablonec, Slovácko
Sezony v lize: 7
Zápasy v lize: 70
Góly v lize: 6
Asistence v lize: 4
Rád vzpomíná na Látala
V kariéře zažil hodně trenérů. Tím prvním byl jeho otec, který ho učil základům fotbalu. „Poté jich byla celá řada, nerad bych na někoho zapomněl, takže raději jmenovat nebudu. Možná bych zmínil Radoslava Látala, na kterého rád vzpomínám,“ říká Lukáš Fujerik, který zatím nemá ambice trénovat dospělé. „U mládeže Slovácka jsem nyní spokojený,“ tvrdí.
Jako vsetínský rodák na dálku sleduje i mateřský klub, který nyní působí v divizi E. „S některými kluky se znám, občas se jdu na ně mrknout. Dřív to bylo nahoru dolů, teď už se to ustálilo a jsou v tabulce nahoře,“ dodal.