Na okraji Prahy nastřelil znovu tyč a připsal si jednu přihrávku na první branku. „Hrálo se mi dobře, až na ten terén, skákalo to jako blázen. Nic jednoduchého, ale máme postup, pro který jsme přijeli,“ hodnotil Jan Kalabiška pohárový duel s třetiligovým sokem.

V první minutě jste dali v pohárovém zápase branku. Asi ideální scénář, že?
Přesně tak, v první minutě gól. To jsme chtěli, rozhodnout hned na začátku, takže určitě důležitá branka. Vstup se nám povedl, pak přišly další šance, které jsme neproměnili – břevno a tyčka. Dali jsme do poločasu druhou branku, ta nás uklidnila.

Zbuzany vyřadily v předcházejícím kole Slovan Liberec. Jak těžký to byl soupeř?
Byl to těžký zápas, bylo tam malé hřiště, balon skákal jak blázen. Nebylo to nic jednoduchého, ale máme postup, pro který jsme si přijeli. Škoda té mojí nastřelené tyčky, k brance moc nescházelo, pár centimetrů doleva a balon by skončil v brance.

Pojďme k lize. Proti Zlínu jste nastoupil v základní sestavě znovu po čtyřzápasové pauze, Jak jste se cítil?
Musím říct, že dobře, ten herní výpadek nebyl ani znát. Trénoval jsem pořád a jednou jsem nastoupil šedesát minut za béčko. Na Slavii už jsem hrál poločas, dá se říct, že už jsem se docela rozehrál. Cítil jsem se herně v pohodě.

Byl váš herní výpadek kvůli zranění nebo trenér prostě vsadil na jinou sestavu?Vsadil na jinou sestavu, nebyl jsem zraněný.

Prožíváte to sedění na lavičce jinak, jako třeba před deseti lety?
Dá se říct, že jsem už méně naštvaný jako dřív. Tak bych to řekl.

Taková vaše norma je čtyři až branek za sezonu, proti Zlínu mohla být první …
No, mohla, mohla. Uvidíme, jak se mně z pozice obránce bude letos dařit dávat góly.

Zhruba po půlhodině hry skončila vaše hlavička na břevnu. Co scházelo ke gólu?
Chviličku před tím, než jsem hlavičkoval, tam byl souboj někoho od nás s protihráčem. Byli tam přede mnou, neměl jsem na ten balon komfortní postavení. Myslel jsem, že balon bude mít jeden z těch dvou, už jsem padal, tak jsem hlavičkoval do země. Dal jsem do toho až moc velkou razanci, skončilo to na tyčce.

V neděli hrajete na hřišti Mladé Boleslavi. Vy jste tam na podzim 2016 působil. Zůstal tam někdo z tehdejšího kádru?
V Boleslavi se ten kádr docela točí. Zůstal tam jenom Mára Matějovský a gólman Honza Šeda.

Působil jste tam rok, většinou jste střídal. Proč to úplně nevyšlo?
V tu dobu tam byl našlapaný kádr. Přestal jsem hrávat a řekli mi, že si můžu hledat něco jiného, odešel jsem do Karviné.

V loňské sezoně se Mladá Boleslav zachraňovala. Aktuálně je na jedenácté příčce. Je to pro vás překvapení?
Někdo z Boleslavi říkal, že mají výborné individuality, ale moc jim to nejde týmově. Asi tak bych to také řekl. Mají v klubu výborné hráče, ale výsledky nejsou.

V Uherském Hradišti jste od léta 2017. Jak se vám tu zamlouvá?
Líbí se nám tady. Žena je ze Senice, rodina to má blízko na zápasy. Kluk tady začal chodit do první třídy a začal hrát za Slovácko. Jsme v pronájmu, do budoucna bychom tady nejraději zůstali. Budeme asi koukat po nějakém bydlení.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...