„Sám jsem trénoval pod známými a kvalitními trenéry a všechny zkušenosti, které jsem od nich získal, bych rád přetáhl do Břeclavi. Přesto, že jsme se pohybovali hlavně ve spodnějších vodách tabulky, jsem přesvědčený, že obrana byla vpořádku. Bylo to ale na úkor hry dopředu, tam je určitě prostor na zlepšení,“ říká 44letý trenér, který v nejvyšší soutěži odehrál 229 utkání.

K břeclavskému celku jste se připojil na začátku listopadu. Jak si s týmem rozumíte?
V klubu jsem od léta, kdy jsem byl v roli sportovního manažera. Mužstvo už jsem proto zvenku trošku znal, i když samozřejmě ne tak detailně, jak by bylo potřeba. Když přišla na přelomu října a listopadu nabídka mužstvo převzít, byl jsem v podstatě postavený před hotovou věc - buď já, nebo někdo jiný. Práce trenéra a spolupráce s panem Hrabalem mě lákala, a tak jsem na to po třech dnech kývnul.

Sídlo Fotbalové asociace ČR.
První vlaštovka před volbami. Okres obviněného bosse ostrouhal

Před deseti lety jste za Břeclav sám hrál. Jak na toto období své fotbalové kariéry vzpomínáte?
Když jsem se sem tehdy vracel, byl jsem rád, že už nemusím nikam cestovat. Měl jsem fotbal více méně pod nosem a chtěl jsem si ho užívat bez cestování. Zároveň mi záleželo na tom, aby to mělo hlavu a patu. Těšil jsem se, že mužstvu pomůžu. Bohužel hned po třech měsících se začaly projevovat svalová zranění, takže jsem nakonec moc utkání neodehrál. Rozhodně jsem si od toho tehdy sliboval víc a doufal jsem, že mé působení tady bude radostnější.

Jak to vypadá s vaší současnou hráčskou kariérou?
Prvoligovou kariéru jsem ukončil před deseti lety, když jsem se vrátil ze Zlína do Břeclavi. Teď už hraji delší dobu v Hruškách, ale času mám čím dál méně. I na okresní přebor si potřebujete občas zatrénovat, což už je u mě složitější.

Jaké zkušenosti pro vás budou v roli trenéra Břeclavi klíčové?
Sám jsem trénoval pod známými a kvalitními kouči, kteří mi toho do mého trenérského startu hodně přinesli. V průběhu své trenérské kariéry jsem se pak učil od těch nejkvalitnějších, mezi nimi například od Františka Komňackého, velice zkušeného a kvalitního trenéra, nebo od Tomáše Polácha, vedle kterého jsem působil půl roku. To byla opravdu výborná spolupráce, nemohl jsem si ji vynachválit. A všechny zkušenosti, které jsem od nich získal, bych teď rád přetáhl do Břeclavi.

Tomáš Frejlach (vlvo) se svým bratrem při tréninku v Malešově.
Kamarádi rejpou, říká Frejlach. Z věčného smolaře je teď fotbalový kouč

První společná utkání vás s týmem čekají až na jaře. Jaké změny do té doby chystáte?
Víme, že nás trápila především ofenzivní činnost. Bylo výborné, že Břeclav dostala málo gólů, ale bylo to na úkor hry dopředu. Tam je určitě prostor na zlepšení. Potom také u standardních situací, a to jak u těch útočných, tak u obranných. Zimní příprava je delší než ta jarní, takže chceme mít nachystaná dvě, nejlépe tři rozestavení a doufat, že nám sednou a budeme je moct použít v mistrovských utkáních.

V čem je naopak břeclavský mančaft silnější než jeho soupeři?
Za deset podzimních kol jsem poznal, že můžeme stavět hlavně na defenzivní činnosti mužstva. Přesto, že jsme se pohybovali hlavně ve spodnějších vodách tabulky, jsem přesvědčený, že obrana byla v pořádku. Co se týče obdržených branek, patřili jsme k nejlepším a chceme v tom pokračovat i na jaře.

BUDOUCNOST. Takto by měl vypadat zrekonstruovaný sportovní areál na Vítkově. Vzhledem k velkému počtu týmů ale pochopitelně stačit nebude a klub hledá další prostory.
Nová éra na Žižkově. Vavruška skončil jako kouč, teď dohlíží na děti

Břeclav končila v minulých sezonách na posledních příčkách. S jakými ambicemi jdete do jarní části?
I desáté místo značí určitý posun, přesto jsem přesvědčený, že jsme mohli získat více bodů. Chceme se posunout o dvě, tři příčky výš a zatraktivnit hru směrem dopředu. Doufám taky, že letošní sezonu odehrajeme v klidu, bez záchranářských potíží, a nabereme zkušenosti do příštího.

ELIŠKA NOVÁKOVÁ