Ottmar vyměnil brankoviště za kraj obrany: Rád útočím, ale dozadu to je štreka

"Samozřejmě nejspíš přijde ten čas, kdy se vrátím do brány. Nejspíš to bude, až toho běhaní budu mít dost," se smíchem říká pro Deník Radim Ottmar.

Jak hodnotíte podzimní část v podobě Libišan?

Vstoupili jsme do ročníku velmi slušně. Tři čtvrtě první části sezony jsme hráli senzačně. Působili jsme na třech frontách a všechno se nám výsledkově dařilo. Trošku nás to dohnalo v závěru, kdy nám došel dech a poslední tři kola jsme nezvládli.

Předpokládám, že u vás jsou očekávání nejvyšší. Druhé místo je tedy zklamáním?

Do sezony jsme vstupovali s tím, že nechceme hrát druhé housle, že se budeme pohybovat nahoře. Dlouho jsme vedli, tak druhé místo je lehké zklamání. Na druhou stranu ta ztráta tam není veliká a na jaře se o první místo určitě popereme.

Radim Ottmar v dresu Libišan (s číslem 8).Zdroj: Zdeněk Zasadil

Do brány mě to zatím netáhne

Vaše ofenziva šlape, ale v defenzivě to skřípe (29 obdržených branek – stejně jako 9. Pardubičky) čím to?

My ten tým máme hodně ofenzivně laděný. Jsou tam šikovní rychlí kluci dopředu, kteří dokáží dát spoustu branek. Od toho se odvíjí, že když ztratíme míč a jsme hodně roztažení, tak dostáváme zbytečné góly.

Zajímavostí u vás je, že jako celoživotní gólman nastupujete v obraně. Co vás k této změně vedlo?

Já když jsem ukončil profesionální kariéru, tak jsem hodně přemýšlel jestli budu pokračovat na nějaké amatérské úrovni. Přemýšlel jsem jestli hrát či chytat. Chtěl jsem si ale zaběhat a vyzkoušet si, zda na to mám. To bylo pro mě klíčové a motivovalo mě to v rozhodnutí jít do pole.

Vy osobně jste s vašimi výkony spokojený?

Určitě to šlo odehrát líp, ale myslím si, že propadák to také nebyl. Když jsem zdravý, tak tomu týmu jsem schopný něco dát (úsměv).

Názor, že jsme jiní, nesdílím, směje se ředický brankář Jiří Lindr

Postoupili jste do krajského přeboru z I. A třídy. Pociťujete veliký rozdíl?

Ten skok mezi soutěžemi je samozřejmě vždycky. Když porovnáte dvě soutěže pod sebou, tak je to znát.

Máte spíše ofenzivní choutky jako krajní bek nebo se držíte vzadu?

Je to dvousečný. Rád útočím, ale dozadu to je pěkná štreka. Proto si to musím vždy dobře vyhodnotit. (smích)

Musel jste v sezoně i nastoupit v bráně. Nestýskalo se vám po té pozici?

Zatím to není to, co by mi chybělo. V bráně jsem byl hodně dlouho a ještě stále není ten čas, kdy by mě to do brány táhlo.

Když to zjednoduším, prodloužíte si kariéru v bráně?

Samozřejmě nejspíš přijde ten čas, až toho běhaní bude dost (smích). Všechno se ale pojí se zdravím.

Radim Ottmar přebírá medaili za vítěství jeho týmu v Poháru hejtmana Pardubického kraje.Zdroj: Zdeněk Zasadil

Do Libišan jen na zápasy

Co vás vedlo do Libišan?

Všechno se vším. Bylo pro mě důležité, že tam mám kamarády, kteří mi referovali o Libišanech, že se tam hraje dobrý fotbal a je tam dobrá parta. To byl takový první impuls. To, že to mám blízko z práce je obrovský bonus. Důležité také bylo, že jsme se domluvili s vedením, že nebudu na všech zápasech, vzhledem k mému zaměstnání.

Nelákali vás „chlapi“ i do Horních Ředic, kde několik vašich spoluhráčů nastupuje.

O tom jsme se moc nebavili, tam jich je až moc (smích).

Z postupu se nestresujeme, chceme si fotbal užívat, říká kanonýr Morávek

Vy osobně byste si čtvrtou nejvyšší soutěž ještě chtěl zahrát?

Tohle je daleko. Záleží na okolnostech. V současnosti na to nedokážu odpovědět.

Stíháte při vaší práci tréninky?

Popravdě to mám nastavené, že trénuji pouze s kluky v Hradci a do Libišan jezdím pouze na zápasy.

Radim Ottmar v jeho nové roli, a to trenéra brankářů v akademii Hradce Králové.Zdroj: Eva Šebová

Vidět Barcelonu? Splněný sen!

Kde vidíte vaše silné stránky?

(rozesměje se) Hezky… Asi klid na míči, to bude tak jediné.

Naopak, jaké máte slabiny?

Postupem věku mizí rychlost, kdysi jsem ji někde viděl, ale postupem času hlava by chtěla, ale nohy nejedou (smích).

Jste trenérem brankářů v hradecké akademii. Jak hodnotíte současnou fotbalovou mládež?

(zamyslí se) Já bych řekl, že ne úplně zle. Ti mladí se stále chtějí zlepšovat, což je ukazatel toho, že když se to bude dělat dobře, tak český fotbal má budoucnost zajištěnou. Ty základny máme. Motivace nezmizela, což je dobře.

Za hvězdou, co zářila ve Spartě: Holub má dokonalý servis včetně piva na hřišti

Dokázal byste vypíchnout nějaký veliký talent?

Konkrétně nevím. Nerad bych na někoho zapomněl. Ale spoustu spoluhráčů s kterými jsem hrál, tak měli obrovský potenciál a naplnili ho, například Tomáš Holeš.

Stíháte sledovat výkony Votroků a co na ně říkáte?

Je potěšující vidět Hradec v horních patrech tabulky. Je vidět, že jsou organizovaní. Malinko škoda toho závěru, ale co se týče postavení, tak je to paráda.

Najdete si čas zajít na Hradec?

Právě že ten čas není i vzhledem k mé práci. Bohužel mi to časově nevyšlo, že bych si udělal výlet do Mladé Boleslavi. Těším se, až bude nový stadion a tam si čas určitě najdu.

Můžete vypíchnout nějaké vaše oblíbené hráče?

V mládí jsem sledoval Petera Schmeichela a z hráčů se mi vždy líbil Hristo Stoichkov.

Hanovec si k fotbalu došel sám. Jeho cesta vedla přes národní házenou

S tím se pojí otázka, zda fandíte nějakému konkrétnímu týmu?

Fandil jsem právě Barceloně i vzhledem ke Stoichkovovi. Teď se mi podařilo jít na Barcelonu v Plzni, čímž jsem si splnil sen.

Máte nějaké koníčky, vzhledem k nabitému programu?

V podstatě všechen volný čas trávím s rodinou. Snažím se jim vynahrazovat čas, který trávím fotbalem. Jsem strašně rád za to, jak mě podporují, a proto všechen volný čas věnuji jim.

Na závěr. Aktuálně se hraje mistrovství světa. Kdo je podle vás favoritem?

Těch favoritů je hodně. Jsem osobně zvědavý na Brazílii. Myslím si, že by daleko mohla dojít i Anglie.