Skoro celé utkání čekal na příležitost, vhodnou chvíli k zakončení. Ta přišla až v 83. minutě, kdy si zlínský odchovanec ve změti těl našel balon, který hlavičkou uklidil přesně k levé tyči. „Můžeme být rádi, že nám vyšla jedna standardní situace, protože soupeř nás jinak no ničeho nepustil. Urvali jsme to se štěstím,“ přiznal třiadvacetiletý fotbalista, jenž Broďanům vystřelil výhru 1:0 nad Hanáckou Slavií i velmi cenné tři body.

Souhlasíte s názorem hlasatele, že fotbal občas nemá logiku?

Jak diváci viděli, fotbal asi logiku opravdu nemá, protože Kroměříž nás celý zápas přehrávala. My jsme si moc šancí nevytvořili. Branku soupeře jsme mohli ohrozit jenom po standardních situacích.

Jak byste popsal gól?

Byla to jedna z mála standardek, při které jsme se postavili do chumlu. Balon přede mnou vyplaval, já jsem ho ani moc neviděl. Objevil jsem ho až na poslední chvíli, se štěstím se mi to podařilo dotlačit až do branky.

Do té doby jste přitom v žádné pořádné šanci nebyl, že?

Bylo to strašně těžké utkání. Kroměříž má fotbalové mužstvo. Sice měla pohárový zápas s Vítkovicemi v nohách, ale po fotbalové stránce jsou jinde než my. Nemůžeme se s ní rovnat. Mohli jsme podat pouze týmový výkon, což se stalo. Využili jsme šanci. Kluci vzadu to pohlídali fantasticky. Skákali do střel, taky nás podržel gólman.

Šestnáctiletý útočník Prakšic Radim Sukup se o víkendu blýskl pěti brankami do sítě Jarošova.
Velká paráda. Šestnáctiletý Sukup nastřílel Jarošovu čtyři góly za 18 minut

Ulevilo se vám po první trefě v sezoně hodně?

Jojo. Byl to můj první gól a doufám, že ne poslední. Loni jsem dal šest nebo sedm branek. Ale góly si nepočítám. Pro mě je důležitější výsledek. Sice útočníci jsou na hřišti od toho, aby dávali góly, ale když branku připravím nebo vypracuji, je to stejně sladké jako vstřelený gól.

Mezi kanonýry patříte od mládí?

Sice nejčastěji hraj na hrotu, ale prošel jsem si všemi řadami. V Otrokovicích jsem hrál i stopera. Když trenér bude potřebovat, může mě využít na více postech. Nejlíp se ale cítím vpředu.

Na vyšší soutěž nemyslíte?

Je pravda, že jsem prošel mládeží Zlína, kde jsem hrál i za muže. Pak jsem byl i v Prostějově, Otrokovicích a teď jsme v Brodě. Bohužel teď jsme doma měli nějaké rodinné problémy, takže jsem si moc velké fotbalové mety nedával. Uvidíme, jak se to všechno vyvine. Netlačím na pilu. (úsměv)

Co říkáte na vstup do sezony? V úvodních třech kolech jste urvali šest bodů …

Doma body nechceme rozdávat. Bude to ale těžké. Většina mužstev je ve třetí lize fotbalovějších než my. Musíme spoléhat na týmový výkon, brejky. Uvidíme, zda se nám bude dařit i v příštích zápasech.

Tým se v létě hodně obměnil. Už si hra pomalu sedá, nebo ještě potřebujete čas?

Příprava byla strašně krátká. Odehráli jsme pár přáteláků, ve kterých toho moc nacvičit nejde. Chceme hrát trošku jinak než v minulé sezoně. I když to zatím moc vidět nejde. Tým si pořád sedá. Všichni kluci nejsou ještě zdraví. Na hodnocení je ještě brzy.

V čem je největší změna?

Pro mě se toho pod novým trenérem Ondrůškem moc nezměnilo. Kouč Ondrůšek se nás snaží víc tlačit do rozehrávky od gólmana. Už to nenakopáváme jako předtím, i když si občas musíme pomoct dlouhými balony, protože jinak to v této soutěži hrát nejde. Zatím rozdíl není tak velký.