Na podzim, když útočníka Kněžpole po zápase v Ostrožské Lhotě trápilo rameno, hattrickem zničil béčko Strání, v neděli si zase na umělé trávě ve Starém Městě podmanil derby s Bílovicemi, kterým při jasné výhře 4:1 vstřelil tři branky. A to před týdnem v Bánově kvůli bolavému kolenu nehrál.

„Derby jsem si ale nechtěl nechat ujít. Chtěl jsem klukům pomoct, proto jsem šel i přes bolest. Jsem rád, že jsem to zvládl a přispěl k výhře nad rivalem,“ těší pětadvacetiletého fotbalistu.

Byl zápas tak jednoduchý, jak napovídá výsledek?
Určitě ne. Zápas se hrál na neutrální půdě ve Starém Městě, takže neměl takový správný náboj. Jsem zvyklý na jiné derby, které bývaly vždycky na hraně, někdy i za ní, ale pokaždé to bylo v rámci fair-play. Bílovice šly brzy do vedení, což jim spíš uškodilo. Nás naopak inkasovaná branka nakopla. Nesklopili jsme hlavy, ale začali ještě více makat. Věděli jsme, že výsledek můžeme otočit. Klíčem k úspěchu byl druhý gól, který jsme dali ještě před poločasem. Jinak byla hra oboustranně vyrovnaná. Po změně stran se nám z penalty podařilo dát třetí branku, vzápětí jsme se trefili ještě jednou a bylo po zápase.

Co říkáte na to, že se hrálo derby na umělce ve Starém Městě?
Bylo to zvláštní. Pro mě osobně ale Širůch není cizí. Odehráli jsme tam už nějaké přípravné zápasy, taky jsem dříve působil v mládeži Slovácka. Cítil jsem se tam jako doma. Samozřejmě u nás v Kněžpoli by měl zápas ještě větší náboj, přišlo by více lidí. Ale pár jich bylo i ve Starém Městě, tak jsem rád, že jsme utkání zvládli a udělali jim radost.

Zažil jste už někdy dřív, že byste domácí zápas sehráli jinde?
Hřiště v Kněžpoli má pro mě specifickou atmosféru. Vyrůstal jsem tam a každý zápas tam má pro mě zvláštní náboj. Při angažmá v Kněžpoli jsem nikde jinde nehrál, ale když jsem působil v Hluku, tak jsme kvůli rekonstrukci areálu odehráli celý půlrok v Ostrožské Lhotě.

Berete zápasy s Bílovicemi hodně prestižně?
Určitě. Mám to tak nastavené. Zápasy s Bílovicemi jsem prožíval už coby žák či dorostenec. S kluky z Bílovic jsme se potkávali ve všech kategoriích, chodili jsme spolu do školy. Znám od nich většinu hráčů. Podobně to mám ještě s Jarošovem a Topolnou, když hrávala okresní přebor. S těmito soupeři to vždycky bylo vyhecované. Podobné zápasy mám rád, když srší emoce. Je to jiný zážitek než hrát proti někomu, koho člověk nezná.

Fotbalisté Traplic a Jankovic remizovali ve šlágru 16. kola okresního přeboru Uherskohradišťska s Ostrožskou Lhotou 1:1.
Okresní přebor: Traplice remizovaly se Lhotou. Zápas sledoval Molnár i Droppa

Jak hodnotíte sezonu? Současný fotbal v Kněžpoli?
U nás je to komplikované hlavně s kádrem. Nemáme dorost, žáky, takže není moc kde brát a z čeho doplňovat první mužstvo. Naštěstí v zimě se k nám připojili nějací noví kluci, kteří jsou pro nás velkým přínosem. Chtěli bychom kádr stabilizovat, ale je to těžké. Každý týden hrajeme v úplně jiném složení. Ještě se nám nestalo, abychom třeba pět utkání po sobě odehráli ve stejné sestavě. Jinak s kluky se třeba o I. B třídě bavíme. Víme, že by to pro nás byla zajímavá soutěž, ale na ty naše poměry nám musí okres stačit.

Vy ještě máte nějaké ambice, cíle?
Vyšší soutěže jsem si vyzkoušel v předcházejících letech. Od dětství jsem si přál zahrát si co nejvýš. Chtěl jsem si otestovat, co zvládnu. Po angažmá v Hluku, který hrál krajský přebor, ve mně ale zůstala trošku pachuť. Neprosadil jsem se tolik, jak jsem očekával. Moje výkony mohly být lepší. V té době jsem ale studoval na vysoké škole v Brně, kde jsem i žil, takže na tréninky jsem jezdil jenom jednou týdně. A já nejsem fotbalista, který by měl talent od Pána Boha. Vždycky jsem si musel všechno vydřít bokem. Jinak v patnácti letech jsem šel do letní přípravy se Slováckem. Trénovali nás pan Němčický a Chudárek. Bohužel to nedopadlo a já vrátil domů do Kněžpole. Za sebou mám i angažmá v Nedachlebicích či Hluku.

Co kromě fotbalu děláte, co vás živí?
Momentálně pracuji jako projektant pozemních staveb. Na starosti mám Brno a Uherské Hradiště. Práce mě zabírá spoustu času. Navíc minulý měsíc jsme založili společnost projektantů projekt3.cz. Fotbal beru jako příjemné odreagování od každodenních starostí. Jsem rád, že kluky vidím jednou či dvakrát týdně. Hraje s námi i brácha, takže vždycky pokecáme, zahrajeme si a zase se rozejdeme.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...