I když o sobě často pochybuje, nyní ví, že má smysl, aby u fotbalu zůstal. Jednou by si rád zahrál vyšší soutěž, dobrý fotbal s kvalitními spoluhráči.

Na současnou partu si ale stěžovat nemůže. Vždyť dorostenci Uherského Ostrohu na podzim neprohráli a se čtyřbodovým náskokem před druhým Bánovem a třetími Hradčovicemi vládnou okresnímu přeboru. „Doufám, že to doklepeme do konce a zůstaneme první,“ přeje si.

Ostrožané budou i na jaře spoléhat hlavně na svého kanonýra. Petráš dal téměř třetinu branek mužstva. Přitom v sestavě patří skoro k nejmladším. „Těžím ze svého myšlení. Vím, kam se mám postavit, kde se odrazí balon. Prostě mám správný výběr místa, daří se mi zakončení,“ říká.

I když v dětství zkoušel o volejbal, nakonec u něj zvítězila kopaná. Geny zdědil po dědečkovi, který dříve fotbal rovněž hrával. Za míčem se honí i nevlastní brácha Jiří Varous.

Petráš si zatím na větší šanci v prvním mužstvu musí počkat. Student veselské Obchodní akademie nepatří mezi vyhlášené kanonýry.

V přípravce sice pár branek dal, ale v žácích, kdy byla v Ostrohu personální nouze, jej trenéři šupli do branky, kde vydržel dvě sezony. „Moc mě to tam nebavilo,“ přiznává. „Když dá člověk gól, hned má z toho krásný pocit,“ přidává s úsměvem.

Ze záložníka Uherského Brodu Richarda Davida se stal asistent trenéra.
Nový asistent Brodu: Moje funkce je pozorovací. Velký vliv na výsledky nemám

Nyní je druhým rokem v dorostu a střelecky září. Trenér Bronislav Šálek jej párkrát vytáhl i do mužů, větší porci minut mu zatím nedopřál. „Vždycky jsem tam šel za nepříznivého stavu, když jsme prohrávali. To už se pak nikomu nechtělo běhat, motivace chyběla,“ všiml sil.

Navíc o kombinačním fotbalu a technických finesách si mohl nechat jen zdát. Ostrožanům to na podzim nešlo, trápili se a podle toho vypadaly i jejich zápasy. „Spíš se jenom nakopávaly balony,“ posteskl si.

Takže zatímco dorostenci Uherského Ostrohu budou hrát na jaře o postup, áčko čeká složitý boj o udržení v I. B třídě. „Tým ale není úplně špatný, hodně utkání bylo vyrovnaných. Třeba proti Topolné nebo Zborovicím jsme prohráli jenom o gól. Někdy chybělo víc štěstí, jindy větší zápal,“ míní.

I když často s muži trénuje, lépe se cítí mezi svými vrstevníky. Do přípravy ale nejspíše půjde s prvním mužstvem. Cítí, že potřebuje získat zkušenosti, nabrat sílu, fyzickou kondici. „Láká mě hrát fotbal z nohy do nohy,“ vyznává se.

Dočká se v budoucnu nějaké tiki-taka?