V sobotním zápase 22. kola okresní soutěže skupiny B na hřišti poslední Bystřice pod Lopeníkem se blýskl čtyřmi góly, celkem už devětadvacetiletý „politik“ nastřílel soupeřům sedmnáct branek a patří mezi nejlepšími kanonýry nejnižší třídy Uherskohradišťska.

„Dřív jsem to chtěl zkusit v 1.A třídě. Nabídky občas byly, ale super kolektiv mi nikdy nedal váhat. Věřím, že kdybych více trénoval, možná by mě někde vzali. Otázka je, jestli bych se dostal dál než k „umývání kopaček hráčům,“ říká s úsměvem Janků.

Po jaké době jste dal v jednom zápase čtyři branky?
Poslední úspěšný zápas s pěti brankami jsem odehrál proti Orlu Uherský Brod, od té doby jsem zvládl maximálně tři góly. Draho mě to nepřijde. Všem jsem odpověděl, že draho to přijde ty, co branku nedali. Na ukončení sezóny mě to draho přijde, to už vím. (úsměv)

Patříte mezi nejlepší střelce soutěže, góly dáváte od dětství. Sledujete tabulku kanonýrů?
Tabulku střelců nikdy nesleduji, ani na konci sezóny. Fotbal hraji asi od osmi let, tréninky jsem vynechával opravdu zřídka a do základní sestavy jsem se dostal asi ve třinácti letech. První góly začaly padat z levé zálohy, ale většinou jsem hrál vždy útok.

Bylo utkání v Bystřici pod Lopeníkem tak jednoduché, jak napovídá výsledek 7:1?
Nikdy to není jednoduché. Podstatné je, že Bystřice staví nový tým a my už ho máme. Bystřice má u mě velký respekt, protože největší umění je tým poskládat a vytvořit tu správnou atmosféru. Když jsem přišel na Hrozenkov ze Žítkové, tak to bylo v podobné situaci. Hrozenkov zažíval rovněž vysoké prohry. Je to prostě o čase, než vybudujete kolektiv, je za tím strašně moc práce a tu nikdo nevidí.

Jak hodnotíte sezonu? Jste spokojený s výkony, umístěním?
Sezónu rád vyhodnotím až odehrajeme náš poslední zápas. Aktuálně jsem spokojený s výhrami i prohrami, protože všechno jsou zkušenosti a ty vám nikdo nevezme. Nejvíce si vážím kolektivu, na kterém má nemalý podíl Marián Mušuta, hráči i vedení týmu. Na co nesmím zapomenout, jsou úžasní fanoušci, kteří se z velké části podílí na našich výsledcích.

Jaký máte mančaft? Vypomáháte si taky Slováky, nebo v kádru máte jenom domácí kluky?Nevím jestli termín vypomáhat odpovídá realitě. Slováci jsou několik desítek let naší součástí. Pro mě jsou všichni domácí, protože mají stejný cíl, jsme na stejné lodi a hlavně se vzájemně respektujeme.

Jste místostarostou obce. Jaké postavení má fotbal ve Starém Hrozenkově? Máte stejně jako jiné oddíly problémy s ubývajícím počtem hráčů, mládeží?
Fotbal ve Starém Hrozenkově má velkou tradice. Právě letos slavíme významné jubileum sta let od založení klubu. Lhal bych, kdybych řekl, že hráčů neubývá, každopádně je to něco, s čím nemáme problém. Velmi mě těší nynější práce trenérů přípravek a žáků. Ti tvoří budoucnost hrozenkovského fotbalu a je za nimi spousta dobře odvedené práce, která je velmi důležitá a moc si toho vážím.

Chtěli byste jít v budoucnu do okresního přeboru, nebo jste hlavně rádi, že se v obci hraje fotbal?
Myslím si, že dostatečně stojíme nohama na zemi na to, abychom se soustředili a tuto sezonu úspěšně dohráli a připravovali se na podzim v okresní soutěži.

Jako místostarosta obce máte čas i na tréninky, nebo chodíte jenom na zápasy?
Jsem místostarostou na plný úvazek, což považuji za zaměstnání více, než v České zbrojovce, kde jsem do října minulého roku pracoval. Ten čas je trochu nepřítel, protože ho už není tolik co dříve. Ve Zbrojovce si člověk „odmakal“ svoje a šel domů, tady to nejde. Každopádně jsem spokojený, vážím si této příležitosti a zpět do Zbrojovky se vracet nechci.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...