„Kluci po zápase přemýšleli, za kolik to vůbec mám. První zápas, kapitán, hattrick k tomu. Taková sazba prý v sazebníku není,“ smál se bývalý hráč Uherského Brodu či Strání.
Třeba nebudete muset do kabiny přinést nic …
To ne. Už v pondělí ráno jsem dostal sazbu. Mám to za dva litry slivovice, a to jsem prý dostal padesátiprocentní slevu. Po tomhle článku bude zřejmě po ní (smích)
Zapili jste první výhru v sezoně pořádně?
Ani ne. Po zápase jsem dal rychle jedno pivko a jel s rodinou domů. Mladší syn měl horečku, tak jsem chtěl být s ním.
Jak jste mu popsal premiéru v drslavickém týmu? Mohlo to být vůbec lepší?
Premiéra to pro mě byla trošku pikantní. Pocházím z Hradčovic, kde mám rodiče a samozřejmě mě tam všichni znají. Aby to bylo ještě zajímavější, tak mě kluci navlékli kapitánskou pásku na ruku. Prý mám kořalky dost. (úsměv) Zápasu by slušela více remíza. Po prvním poločase jsme klidně mohli prohrávat 1:7 a nikdo by nemohl divit. Jenže nás podržel gólman. Ve druhé půli jsme zase byli lepší my. Hlavně jsme dali rychle kontaktní gól, což si myslím, že mladý domácí tým znervóznělo. A rozhodnutí přišlo v 88. minutě, kdy domácí obránce chtěl uhrát míč do aut a štírek Radek Máčala ho oběhl a vybojoval penaltu.
Zlobili se domácí na sudího hodně?
Po zápase domácí diváci rozhodčímu něco říkali, ale bylo to v pohodě. Radek oběhl domácího obránce, který ho tahal za dres, dostali jsme výhodu a v pokutovém území ho skluzem podrazil. Klobouk dolů, jak tuhle situaci rozhodčí posoudil. Domácí hráči se vůbec nerozčilovali. Před penaltou mě zkoušel Michal Kroča trošku rozhodit, ale nepodařilo se mu to. Jinak to byl poklidný zápas.
Čekal jste to lehčí?
Zápas byl hodně těžký. Klobouk domů před kluky z Hradčovic. Hodně mě překvapili. Hlavně v prvním poločase byli lepší a mohli dát více gólů. Jenže Csaplárova past opět sklapla. (úsměv) Nakonec rozhodla chyba obránce minutu před koncem.
Co vás vůbec do Drslavic s Miroslavem Kobzinkem zlákalo?
Kobzu zlákali kluci z práce a mě právě Kobza a Emil (Tibor Kňazeje). V Drslavicích jsem kdysi začínal v přípravce, takže takový kolotoč. Kde začneš, tam skončíš. (úsměv) Tým žádné velké ambice nemá. Nemyslím si, že bychom chtěli postupovat. Spíše hrát nahoře.
Jaký je v Drslavicích tým?
Jsme starší tým, všechno kluci kolem třiceti let a starší, takže věkem staří, jinak mladíci. (smích)
Proč jste nezůstal v Újezdci?
V Újezdci bylo všechno v pohodě. Super kluci, diváci, ale už není tolik času skloubit práci, rodinu a fotbal. Abych měl alespoň nějaký pohyb, tak jsem se rozhodl, že když bude čas a chuť, půjdu si někam kopnout. Nakonec jsem skončil v Drslavicích, kde mám kamarády.
Jaká je vlastně úroveň nejnižší soutěže? Vyhovuje vám třeba hokejové střídání?
Teprve v sezoně uvidím, jaká úroveň vlastně je. První kolo ale ukázalo, že by to nemuselo byt tak jednoduché, jak jsem si myslel. Postřehy mám jenom z prvního zápasu. Ve vyšších třídách se brání spíše pozičně, zónově, tady osobně. Druhý poločas u mě stál klučina na osobku, musel se mnou i na záchod. (smích). Po zápase byl rád, že je konec. Ne z vyčerpání, ale že chtěl hrát fotbal a musel mě bránit, a já neběhal tak ho to nebavilo (smích) Tímto se mu omlouvám. Hokejové střídáni jsem ještě nevyužil, ale někdy ho snad využiji.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
