Posila Jiskry se totiž uvedla famózně. Někdejší opora Kunovic, která přišla na Širůch v týdnu ze Slovácka C, se při své premiéře ve žlutomodrém dresu blýskla hattrickem.

„Mým cílem bylo přispět k vítězství jakýmkoliv způsobem. Vstřelením tří branek se mi to podařilo. I když gólů mohlo být víc,“ přiznává šestadvacetiletý útočník, který po utkání čtvrtého kola krajské I. B třídy skupiny sklízel zasloužené ovace.

„Ohlasy byly samozřejmě pozitivní. Pro mě je ale vítězství důležitější než to, kolik branek vstřelím. Každý gól potěší, ale hlavní tři body,“ říká Lahodný.

Na oslavu hattricku ani výhry 4:1 nad nováčkem neměl čas. „Bohužel po zápase jsem neměl možnost to s kluky oslavit. Ale věřím, že se příležitost ještě naskytne. Nerad bych je o to připravil,“ usmívá se rodák ze Starého Města.

Zápas Jiskry s Jankovicemi samozřejmě hodnotí pozitivně. „Utkání jsme začali výborně. První a druhou branku jsme vstřelili poměrně rychle. Bohužel pak jsme trochu polevili a obdržená branka nás docela rozhodila. Naštěstí byl druhý poločas jednoznačně v naši režii,“ prohlásil hrdina sobotního střetnutí.

Novou posilu chválil i trenér Soldán. Právě na spolupráci s bývalým ligovým fotbalistou se Lahodný těší. „Líbí se mi útočný styl hry, kterou Jiskra předvádí. Věřím, že na konci sezony budeme první,“ přeje si nováček v dresu Starého Města.

Mazákem není ani u české armády. Lahodný je vojákem z povolání teprve od dubna. „Přihlásil jsem se tam ze dvou důvodů. Za první mě tato práce vždy zajímala a za druhé mě přesvědčilo finanční ohodnocení,“ přiznává.

Do zahraničních misí se zatím nehrne. Jako nováček ani zatím nemůže. „Ta možnost tu opravdu je, ale pár let se mě to týkat nebude,“ ví voják s nejnižší hodností svobodníka.

Přesto si občas vyslechne i nepříjemné narážky na armádu či válku. „Vždy se najdou lidi, kteří na to mají pozitivní názor a ti s negativním názorem. Mám ale kamarády, kteří mě pořád berou takového, jaký jsem, ať už voják jsem, nebo ne. Do armády rozhodně nikoho nelákám. K takovému rozhodnutí musí každý přijít sám,“ říká.

Rozhodně ale není jediným vojákem, který hraje na Zlínsku fotbal. „Určitě se najde spousta kluků. Třeba můj bratranec hraje v Nedakonicích a minulý týden jsme nastoupili proti sobě,“ připomíná.

I když mu práce u armády bere spoustu času, milovaného sportu se vzdát nechce. „Je to fyzicky náročnější, ale dá se na to zvyknout. Fotbal jsem hrál vždy pro radost, a proto si na něj udělám čas vždy, když je to možné,“ tvrdí.

Také Lahodný si zakládá na výborném kolektivu. I proto se mu ze Slovácka C neodcházelo snadno. „Za celou kariéru jsem měl vždy štěstí na super partu a v Sadech tomu nebylo jinak. Přeji klukům hodně štěstí a nadále jim budu fandit. Samozřejmě při vzájemném utkání půjde přátelství stranou,“ usmívá se Lahodný.

V kariéře prošel Synotem a Kunovicemi. Právě na Bělince strávil největší část své dosavadní kariéry a slavil tam všechny úspěchy. „Rád vzpomínám na dorostenecké léta. S partou, kterou jsme tam vytvořili, se scházíme doposud. Vypíchnout musím tři postupy za tři sezony,“ dodává šestadvacetiletý forvard.

Příští rok v červnu chce slavit i se Starým Městem. Dočká se svobodník Lahodný povýšení?