Cigoš se do Nedakonic, kde dříve působil s Jaroslavem Hastíkem u mužů a vedl také dorost, vrací po několika letech.

Po náročné operaci krční páteře stále není stoprocentně fit, ale energie ani dřívější zápal mu rozhodně neschází.

„Musím se nejdříve omluvit klubům, které jsem předtím ze zdravotních důvodů odmítl. Tím, že za mnou přišel Radek Čagánek a fotbal v Nedakonicích mi není lhostejný, po chvilce přemlouvání jsem kývl na nabídku,“ líčí Cigoš.

„Vím, že tady zapálení lidé dělají fotbal srdcem, klub se ubírá správným směrem. Je tady dobrá parta,“ všímá si.

Problémů si ale také v Nedakonicích v minulosti užili víc než dost.

„Hlavně mládež chyběla ve všech oddílech, krajích. Teď se to začíná trošku zlepšovat, ale všechny nás čeká spousta práce. Já musím vyzdvihnout mého předchůdce Michala Lukůvka. Převzít mančaft po něm není jednoduché, protože fotbalu obětoval kus svého života a mužstvo někam posunul,“ prohlásil Cigoš.

Nyní na to budou v Nedakonicích dva. Pomáhat mu bude Miroslav Jurášek. „Je moje pravá ruka, takový pobočník. Spolupráce zatím funguje na sto procentech, snad nám to dlouho vydrží,“ přeje si.

Vedení klubu zkušenému třiapadesátiletému kouči žádné cíle nedává. Samozřejmě je jasné, že by Nedakonice stejně jako v minulé sezoně zase rády hrály nahoře, postup ale není prioritou.

„Chceme se pohybovat v horních patrech tabulky,“ přikyvuje Cigoš. „Pro mě je hlavní, abychom hráli atraktivní a účelný fotbal, který nám přinese výsledky a hlavně na něj budou chodit lidé nejenom z Nedakonic, ale i z okolí,“ přeje si.

V klubu zůstávají obezřetní. I když má Sokol za sebou povedenou sezonu, předtím se trápil a málem sestoupil do nejnižší třídy.

„Informace o mužstvu jsem měl všelijaké, realita je ale úplně jiná. Kluci se ke svým povinnostem staví velmi dobře, na tréninky v průměru chodí osmnáct lidí, a to jsem některé kluky ještě neviděl,“ usmívá se.

„Až jsem se bál, že budeme muset probourat šatny, aby se do nich všichni hráči vešli. Mě těší, že pokračují i kluci, co s fotbalem chtěli končit,“ pokračuje.

„Uvidíme, jak to bude vypadat dál, ale zatím se mi to jeví velmi slušně,“ přidává.

Soutěžní premiéra kouči Cigošovi vyšla. Nedakonice ve 2. kole okresního poháru vyřadily Slovácko C a těší se na jarní čtvrtfinále. Mezi osm nejlepších jim pomohl vyhraný penaltový rozstřel.

„O pohár mi až tolik nejde. Pro mě jsou důležitější mistrovské zápasy,“ tvrdí.

I proto v neděli pošetřil Kopčila, Šoustka a další opory.

Zkušený trenér hned v prvním soutěžním zápase poznal, jak chutná okresní fotbal. Vadil mu nejen výkon hlavního rozhodčího, ale i asistenta z lidu, který prý hostům upřel regulérní gól.

„I kvůli těmto věcem jsem chtěl vždycky trénovat alespoň I. A třídu,“ říká.

Zvykat si musí nejen na duely s jedním arbitrem, ale i další specifika. Cigošovi třeba vadí brzký start sezony.

„Nejsme Sparta, Slavia ani Slovácko. Kluci si o prázdninách užívají volna, jezdí po dovolených, akcích a my začínáme čtvrtého srpna,“ kroutí hlavou.

„Přitom podzimní část končí už v říjnu. Za mě se celý listopad mohlo hrát. Nebude takové vedro ani zima. Nad tímto by se měli kompetentní lidé zamyslet,“ uvedl.

Aby toho nebylo málo, naštval známého kouče los poháru. Nedakonice se totiž ve druhém kole poháru utkaly se Slováckem C a právě s tímto soupeřem v neděli zahájí i nový ročník okresního poháru. „Pro mě je to naprosto nepochopitelné,“ prohlásil.

Nedakonice, které v přípravě podlehly Vracovu 2:4, v letní pauze přišly o Ondřeje Dvouletého, který zamířil do Ořechova.

Jinak se tým nezměnil a sezonu zahájí kompletní. „Ještě máme něco rozjednaného. Pracujeme hlavně na příchodu gólmana. Holý v neděli nezklamal, spíše nás podržel, když chytil i penaltu, ale cítím, že potřebujeme na tomto postu posílit,“ dodal závěrem.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...